Hlavní obsah

Bude to mazec, říká o nadcházejícím Dakaru Loprais

Karel FeltPrávo

Jako bájný Fénix se Aleš Loprais vrací na jihoamerický Dakar. Ještě ani jednou nedojel bez problémů. Před pár dny poslal do přístavu Le Havre zbrusu novou Tatru Královna 69. Podle jeho slov nejlepší a nejrychlejší kamión, s jakým na Dakaru pojede.

Foto: loprais.cz

Loprais testuje v Senici Tatru Královna 69.

Článek

V pátek jsou v Le Havru přejímky před naloděním. Máte zprávy, jak to probíhá?

Ještě v noci na pátek mechanici dodělávali poslední věci. Dnes už jsou všechny naše stroje, nejen závodní, ale i doprovodné, připravené na cestu do Jižní Ameriky.

Když jste zamával ve Frenštátu pod Radhoštěm odjíždějícímu konvoji, blesklo vám hlavou, co jste nestihli?

Podobných myšlenek letí hlavou hodně. Vyřešil jsem to jednou jedinou záležitostí. Pohladil jsem Královnu 69 v momentě, kdy vyjížděla z brány, pak jsem jí za jízdy jenom lehce zamával. Věřím, že máme všechno vyřešené.

Před měsícem jste říkal, že vás čekají důležité testy v Polsku a na Slovensku. Jak dopadly?

Nakonec jsme byli třikrát na Slovensku a jednou na polygonu v Kopřivnici. Dvakrát jsme se proháněli s tatrou pod Radhoštěm a kolem Frenštátu. Splnilo to svůj účel. Krok po kroku jsme odstraňovali problémy nového auta. Nikdy ale neříkej nikdy... Neznamená to, že jsme vychytali úplně všechny mouchy, ale minimálně ty největší ano.

Co vás ještě čeká za měsíc a půl do odletu po Novém roce?

Pořád je toho hodně. V neděli jedu do Sosnové, kde máme malou reprezentaci před Dakarem. Hned další den letíme obě posádky InstaForex Loprais Teamu, tedy i ta Honzy Tománka, do Emirátů trénovat na duny, což bude opět s pronajatými osobními vozy. Budeme si zvykat na vysoké teploty a na způsob najíždění dun. Způsob s osobním autem nebo kamiónem je podobný. Ještě si chci splnit další sen a zajet si s tatrou z letošního Dakaru sněžné rodeo. Uvidíme, jak to vyjde, protože auto musíme zrepasovat. Zatím na to nebyl čas, makali jsme na závoďácích pro Dakar 2014. Ale moc si chci zablbnout na sněhu. Záleží také na tom, kolik nám nasněžení ještě během prosince.

Do Buenos Aires poletíte už jen s bágly nebo povezete ještě nějaký náhradní díl?

Snad jen s bágly, ale ono se ještě přijde na to, co se zapomnělo naložit. Každý den něco přibývá, ale to jsou drobné věci, jako nabíječky k telefonům, držák navigací a podobné drobnosti, které potřebuji v rámci bivaku. Věřím, že ty zásadní, třeba jako náhradní autosedačku nebo něco většího jsme naložili. Například do osobního auta, které odjíždělo do Francie ve čtvrtek, jsme ještě dávali nádrže. Takhle vypadá normální shon před Dakarem, je to stres až do samotného startu.

Takže nehrozí, že byste si hodil 1. ledna přes rameno přední nápravu a jel na letiště...

Já bych ji unesl (smích). Tlačil jsem kluky, ať ji vezmeme, ale vzhledem k času, který ta výměna nápravy představovala v terénu, je to stejně nemožné. Být to na mě, tak vezmu celou Tatru desetkrát...

Nějaký velký díl, který byste vezli, už nehrozí?

Určitě neřeknu, že nehrozí, protože na Dakaru v rámci logistiky a toho všeho kolem, je možné všechno.

V čem by měla být Královna 69 lepší než její předchůdkyně?

Je toho hodně. Já toho po ní chci moc. Nicméně vím, že je rychlejší a stabilnější. Nedělám si ovšem iluze, že konkurence neudělala žádný vývoj. Vím, že udělala obrovský. A nadcházející Dakar, co do konkurence a hlavně délky etap, které jsou vůbec nejnáročnější za dobu, co se jede v Jižní Americe. Takže čekám jeden z nejtěžších ročníků za posledních pět let. Vůbec na jihoamerický Dakar to bude nejspíš nejtěžší. S tím počítáme. Bude to masakr, ale pro všechny stejný. Za velkou konkurenci jsem osobně rád. Čím větší, tím líp.

Předpokládám, že svojí posádku neměníte...

Neměním. Jestli je to dobře nebo ne ukáže až Dakar. Věřím, že je to dobře.

Jan Tománek jede s druhým autem vašeho InstaForex Loprais Teamu. Co jste mu připravili?

Je to vlastně dvojče mé tatry z letošního Dakaru. Kluci jsou v pohodě, jedou závodit, ale věřím, že když náhodou bude nějaký problém u nás, tak nám pomohou. Doufám ale, že se uvidíme vždycky až v bivaku. Důležité je, že jsme naladění na stejné vlně.

V týmu Tomáše Vrátného jede Kazach Ardavičus s Tatrou Jamal. Máte s tím něco společného?

Vůbec s tím nemám nic společného a Královna 69 je jenom jedna, a to je ta moje.

To znamená, že vůz, který postavil Miloš Holaň, který pracoval i pro váš tým, je kopie?

Určitě, naše Královna byla první, takže originál je jenom jeden.

A s tatrou, kterou má Martin Kolomý, máte něco společného?

Zachytil jsem to až teď v médiích, když odjížděli, ale nevím, co vyvinuli za auto. Já sleduji především tovární tým Kamaz, MAN a De Roye a ti udělali obrovský pokrok. Předpokládám, že české týmy také nespaly.  Přeji všem Čechům na Dakaru, ať dojedou ve zdraví do cíle, ale já věřím, že my budeme před nimi. Konkurence bude obrovská, doufám, že se všichni utkáme ve férovém boji.

Zatím vám jihoamerické Dakary nevyšly, jak jste si přál. Nepojedete tam s  nepříjemným pocitem, že to zase nevyjde?

Takhle se na předchozí ročníky nedívám. My jsme za tu dobu vyhráli několik etap, Jezdili jsme pořád vpředu. I když to třeba nevyšlo celkově, tak to neznamená, že to jednou nevyjde. Myslím si, že je to přímo úměrné velikosti našeho týmu. Dívám se na to optimisticky. Mému strýci Karlovi, který vyhrál Dakar šestkrát, bylo při prvním vítězství už skoro devětatřicet let. Byl rozhodně starší než já, mně bude v době Dakaru čtyřiatřicet. On sám mě uklidňuje a stále si z toho děláme legraci. Dneska je opravdu jiná doba. Nejsme tovární tým, ale privátní, rodinný. Myslím si, že našlápnuto máme dobře a uděláme pro úspěch maximum.

Reklama