Článek
Ve Finsku měl být největší nadějí Jani Paasonen, který však podobně jako v Mexiku udělal školáckou chybu. Když míjel na trati havarovaný vůz, sjel po krajnici do příkopu a deset minut ho diváci dostávali ven. Smolný pátek završil ulomením kola po jednom ze skoků.
Janne Tuohino uzavřel první desítku výsledkové listiny a Armin Schwarz skončil hned za ním. U prvního z nich se jedná rovněž o zklamání. Druhý jen potvrdil, že na absolutní špičku nemá, byť ji proháněl i porážel na krátké speciální rychlostní zkoušce. Jenže tam vydělané desetinky sekundy nemohly pro celou soutěž stačit. "V Německu pojedu naplno, body nutně potřebujeme. Doma chci uspět," říkal Armin Schwarz rezolutně v neděli odpoledne po projetí cílem v Jyväskylä.
Bengue nadějí
Jeho optimismus je sice hezký, ale vzhledem k výsledkům v sezóně málo nakažlivý. Ze zmíněných osmi bodů získal jediný, zbylých sedm přidali jezdci, kteří startují s druhým vozem, ale jedničku porážejí. Daleko větší nadějí pro Škodu je mladý Francouz Alex Bengue, který na asfaltech umí. Otázkou je, zda bude mít k dispozici kvalitní vůz, protože ty jsou prý nastavovány podle Schwarze. Když si však na Rallye Monte Carlo prosadil svoje, vyhrál dvě rychlostní zkoušky!
Schwarz má pravdu, že Škoda body potřebuje. Úsilí, vložené do vývoje vozu, se zatím v rallye neprojevuje. "Potřebujeme zvýšit rychlost a spolehlivost," tvrdí šéf týmu Martin Mühlmeier. "Výsledky testů jsou nadějné, ale nedokážeme je přenést do soutěží," přiznal Schwarz, který si však neumí vysvětlit, proč nejsou letošní nové vozy lepší než ty loňské.
Výsledky mohou mít vliv na budoucnost týmu
Je jasné, že špatné výsledky mohou mít velký vliv na budoucnost továrního týmu. Už není tajemstvím, že příští rok by měl dostat od FIA výjimku a startovat jen ve třinácti soutěžích. Někteří pesimisté však hovoří o úplném konci, což by byla chyba vzhledem k tradici i s přihlédnutím k vynaloženému úsilí a prostředkům. Škoda Auto si vede v prodeji velmi dobře a starty v mistrovství světa by tento fakt měly ještě podpořit. Pochopitelně za předpokladu dobrých výsledků. Příští rok bude k bodům z MS blíž, protože už nepojedou Citroën a Peugeot.
Jisté je, že stávající tápání takto pokračovat do budoucnosti nemůže. Schwarz by byl určitě přínosem jako manažer, ale jako jezdec je za zenitem. Víc se čekalo také od nového šéfa Martina Mühlmeiera, především po manažerské stránce.
Jako posila se ukázal Joan Sureda
Naopak jako posila se ukázal v tomto směru Joan Sureda. Vedení týmu by měl podpořit někdo, kdo dokáže skloubit zájmy firmy s potenciálem, který Škoda Motorsport má, a do týmu vnese větší pořádek, co se týká kompetencí i odpovědnosti. Jen tak ho lze nasměrovat k úspěchům.
I když mateřský koncern VW asi nedá miliónové částky v eurech na špičkové jezdce, i za této situace by mělo vedení hledat takové piloty, kteří jsou schopni bojovat o body. "Nemáme čas učit mladíky," tvrdí však Joan Sureda. K dispozici je ale dost jezdců, které není třeba extra něco učit. Jen po nich sáhnout a dát jim jasnou šanci i určitou jistotu.
Změnit koncepci
Zřejmě by se měla změnit i koncepce týmu, aby tíha neležela jen na výrobci. Ve Fordu či Subaru vyřešili situaci jednoznačně. Mají jasná pravidla, co kdo dělá a kolik týmu dají peněz. Další si shání jeho šéf či dokonce majitel, což jsou Malcolm Wilson, resp. David Richards. Vlastně se jedná o určitou formu s. r. o.
V soukromém týmu lze nastavit mnohem přísnější parametry. Do něj totiž peníze jen netečou, ale protože jsou těžce získané a nelze jimi mrhat, šéfové si dokáží pohlídat, jak jsou využívány. A jak se ukazuje, tato cesta vede k výsledkům, ke spokojenosti majitelů i samotných značek.
