Článek
Po čtyřech soutěžích letošní sezóny měl rodák z Jihlavy na kontě šestadvacet bodů a držel průběžné osmé místo. Před soutěžemi v Portugalsku, na Sardinii a v Polsku si věřil. Vždy se mu v daných destinacích dařilo.
Navíc se dočkal nového vozu tovární specifikace. „Jenže když jsme ho dostali, byl extrémně nespolehlivý. V Portugalsku nefungoval na sto procent, pak na Sardinii vypověděl službu úplně. To bylo velké zklamání, protože bylo dosažitelné umístění na třetí až páté příčce. Ve hře byly mraky bodů, ale odjeli jsme s nulou a zdrcení," vrací se Prokop v myšlenkách.
Ještě následně v Polsku se s autem pral, teprve ve Finsku dokázal zabrat. „To byla velká vzpruha. Parádní svezení a auto vydrželo," lebedí si.
Jezdím líp než dřív, ví Prokop
I přes šestibodový zisk však zůstává jedenáctý. A vysněná desítka na konci roku je hodně vzdálená. „Začátek sezóny byl krásný a s novým autem se všechno mělo posunout ještě k lepšímu. Ale o rezignaci nemůže být řeč. Jsem spíš extrémně motivovaný. Auto je lepší, jízda příjemnější. Jsme vteřinu na kilometru za Ogierem i při jejich leteckých představeních. Jedu prostě líp než kdykoliv dřív. Snad už bude všechno klapat," doufá Prokop před víkendovým pokračováním mistrovství světa v Německu.
Tělo i duši byl vyladit v Rakousku. „S přítelkyní jsme chodili po ledovcích nad Kaprunem. Jednou jsem neodhadnul navigaci a místo čtyř hodin jsme šli z kopce osm. Jako navigátor jsem se prostě neosvědčil, musím zůstat za volantem," směje se Prokop, který vyzkoušel i tandemový seskok padákem. „Během pěti dnů jsem si parádně vyčistil hlavu," říká spokojeně.
Na stupně vítězů už letos nepomýšlí
V závěru minulého týdne už absolvoval testy v Německu, kde se chystal na deváté pokračování třináctidílného seriálu. „Na cestách ve vinicích jsem byl překvapený, jak auto funguje. Zdá se být konečně dobře vyladěné. Ve zbývajících letošních podnicích už je meta v podobě pódia asi nereálná. Ideální závody jako Mexiko, Argentina či Sardinie jsou pryč, takže skok mezi deset nejlepších celkově je naším jediným reálným bojem," dumá Prokop.
Poslední večery před ostrým startem trávil při fotbálku s členy svého Jipocar týmu. „Je nás dvanáct, jsou to nelítostné bitvy. Nastupuju na hrotu. Z auta mám zažitý skvělý tah na branku. Musím ale dávat pozor. Mechanici nejsou žádné slečinky a s každým dalším zápasem sezóny se přiostřuje. V neděli měl dokonce práci i týmový fyzioterapeut," líčí s úsměvem Prokop.
