Článek
Loprais se svým týmem testuje v Maroku.
Jak se sžíváte s novým vozem?
Velmi dobře. Říkáme mu Iveco Torpédo 69. Torpédo se mu přezdívá kvůli dlouhé kapotě motoru, tedy čumáku. A 69 je název našeho iontového nápoje, takže jsme to takhle spojili. Je to skvělé auto, takže se s ním sžívá opravdu dobře.
Kolik kilometrů jste s novým kamiónem Iveco už najezdil?
Hodně... Máme za sebou dva velké testy v Maroku, kde jsme jezdili po stopách afrického Dakaru. Byly jsme tam v obrovském vedru. Čtyři závodní auta a kompletní servis. Hodně jsme toho odzkoušeli, jezdili jsme i velké duny, tvrdě jsme makali, až jsem toho měl někdy fyzicky i dost. Těch kilometrů je mezi třemi až čtyřmi tisíci.
Takže říjnová marocká rallye už bude jen o ladění?
Měla být... My jsme na předchozích testech nastavily auta na jihoamerický písek v poušti Atacama a velké duny. Jenže pořadatelé výrazně změnili trať. Vynechali Peru a Chile, takže to bude vyloženě rallye, tedy na úzkých cestách, téměř bez písku, v prachu a bojovat se bude o každou sekundu. Takže v Maroku teď budeme auta předělávat, co se týká nastavení, abychom ho co nejvíc připravili na jihoamerické podmínky, tedy tvrdý povrch. Stejný problém mají další týmy, včetně Kamazu. To ale neznamená, že bychom nezávodili. Jakmile dáte přilbu na hlavu a zvedne se šachovnicový praporek, vzplanou ve vás závodnické saze. Víc se ale soustředíme na auto. Bude to i zajímavé srovnání s De Rooyem a soupeři.
Závodil jste na Dakaru s Tatrou, vozem MAN a teď to bude Iveco. Dají se ta auta srovnat?
Srovnat se dají, ale to pravé srovnání bude až po Dakaru. Každé má svoje výhody i nevýhody, ale také každý Dakar je jiný. Na určitém typu trati je lepší tuhá náprava, což svědčí pro MAN a Iveco. V rozbitých pasážích je lepší koncepce polonáprav Tatry. Ta je pohodlnější při velkých skocích, kde dostává v Iveku zabrat krční páteř. Na většině trati je pohodlnější Iveco.
Jak se spolupracuje s velkým týmem Petronas De Rooy?
Výborně. Byl to nejlepší tah, jaký jsem mohl udělat, pokud chci Kamazy nejen porážet, ale i nad nimi vyhrávat. Je to sice dražší, co do vkladu, ale podmínky jsou na vyšší úrovni, jaké jsem nemohl se soukromým týmem a bez tovární podpory dosáhnout. Tým je ke mně velice vstřícný. Mohu dávat připomínky na vylepšení, aby mi auto víc vyhovovalo, v Nizozemsku je akceptují a realizují. Mám auto jinak nastavené, než De Rooy, jiné brzy, převody, samozřejmě design. Jsme dobří kamarádi, ale budeme spolu i závodit. Společný zájem je, aby Iveco bylo vpředu, kde chceme být oba. Pak si to rozdáme, nebo ten, kdo na tom bude hůř, pomůže druhému.
Kolik času pak bude na přípravu aut na Dakar?
Hrozně málo. Už 19. listopadu musí být auta a doprovody v Le Havre na nalodění.
Nový vůz předpokládá i změny v posádce...
Z jedné třetiny. Zůstává můj stálý španělský navigátor Ferran Marco Alcayna a mechanikem je Holanďan Bernard der Kinderen, který zná auto do posledního šroubku. Toho jsem si doslova vysnil. Dělal mechanika Hansi Staceymu a vyhráli spolu Dakar. Je velice šikovný a navíc ohromný šprýmař, který dokáže udržet správnou náladu i v obtížných situacích.
V čem je největší síla vašeho týmu?
V technické i jezdecké kvalitě a podpoře továrny. Jako jednotlivec nemáte proti Kamazu šanci. Ani spojení českých jezdců nedá takovou sílu. S De Rooyovým týmem tu šanci máme.
Znamená to, že projekt Tatry Královny 69 je mrtvý?
Vůbec ne! Vůz z roku 2013 jsme připravili pro posádku Jaroslav Tomaštík, David Suchařípa a Jan Tománek, tedy zkušené rallyeové jezdce. Honza navíc už Dakar zná. Vybrali si auto, které vyhrálo sedm etap, dokonce Dakar vedlo, než došlo k problému s baterií. To byla ještě Tatra Princezna. Královna je mladší a chystáme ji na nový projekt Silk Way Rallye, která by se měla jet příští rok z Moskvy do Pekingu. Kdo bude za volantem, to zatím neřeknu. Chci se tam také vrátit, jednou jsem ji vyhrál a jednou byl třetí. Bude to svojí koncepcí tvrdý konkurent pro Dakar. Už máme jednu hotovou a dvě v náhradních dílech. Chceme postavit i druhou.
