Článek
Hlavou se mi honí černé myšlenky, co kdyby nám to uletělo. 10.15 konečně vysněná cedule s nápisem Wien, rychle na letiště, cestu naštěstí dobře známe. 10.45 konečně jsme v odletové hale, zbývá najít kudy tudy, kam tam a už sedíme v letadle. Všude je spousty sněhu.
Najíždíme na odletovou dráhu, jenže ouha: vrací nás zpátky. Na křídlech máme dvaceticentimetrovou vrstvu mokrého sněhu a letadlo nemůže vzlétnout. Poprvé v životě vidím, jak se proudem vody se solí odsněží celé letadlo. Ještě speciální nástřik nemrznoucí směsí a můžeme letět. Máme více jak hodinu zpoždění. Je úplně jasné, že navazující let z Mallorcy do Lisabonu nemůžeme stihnout. Naštěstí má stejný problém téměř polovina cestujících a navazující let na nás prostě čeká.
V Lisabonu teplo a sluníčko
Po několika hodinách letu přistáváme v Lisabonu. Mile nás překvapí posun času o hodinu zpět. Teplota kolem 10 stupňů, zelená tráva, sluníčko. Taxík nás zaveze do centra dění, ke královskému paláci. Všude majestátně vlají vlajky s dakarským znakem. Kam se podíváte je spousty lidí okukujících závodní stroje. Dnes ráno totiž začaly administrativní a technické přejímky, ty budou trvat až do 30.12. do třech hodin odpoledne.
Spěcháme do press centra, kde také na mě a kolegu Honzu Říhu čeká taková malá přejímka, proti té závodnické je to však procházka růžovým sadem. Asi deset razítek na různých stanovištích. Za hodinku nemáme co dělat, dostáváme karty na krk a už není cesty zpátky.
Stihneme ještě vyzvednout servisní kartu a náhradní díly u KTM servis týmu, který zajišťuje Ivošovi díly a pneumatiky po dobu závodu. Dokonce už dorazili i kamarádi, kteří nám sem vezli motorku a zavazadla.
Dnes prošlo přejímkami téměř 280 účastníků, mezi nimi byl i slovenský motorkář Jarda Katriňák. Ivoše čeká přejímka ve čtvrtek ve 14.45. Počítám, že to bude docela rychlé a za dvě hodiny to snad zvládneme. Ostatní čeští účastníci Karel Loprais, Tomáš Tomeček, Martin Macík i Petr Jerie přijdou na řadu až třicátého.
