Rubriky:

Rallye

Nevyhrál. Přesto je Llovera největším hrdinou Dakaru

17. ledna 2016 17:31 - Buenos Aires

V roce 1984 reprezentoval Albert Llovera Massana na ZOH v Sarajevu ve sjezdových disciplínách Andorru. V sedmnácti letech byl nejmladším účastníkem her. O rok později měl při závodě Evropského poháru pád, při němž si poranil míchu a ochrnul na dolní polovinu těla. Nevzdal se. Nejprve se naučil ovládat invalidní vozík, později pouze pro ruční ovládání speciálně upravené čtyřkolky, to bylo už v roce 1987, postupně zvládl okruhové a hlavně soutěžní automobily. S vozy Fiat a Mitsubishi startoval od roku 2001 v rally, včetně mistrovství světa.

 

Bonver

První Dakar jel už v roce 2007, pak se věnoval automobilovým soutěžím, aby o sedm let později vyrazil na jihoamerické tratě. Letos z automobilu přesedl do kamiónu. V září oslaví padesátiny, k nimž si dal už v lednu krásný dárek. Jako první handicapovaný jezdec dokončil nejnáročnější dálkovou soutěž Rally Dakar v kategorii kamiónů, a to na 35. místě. Startoval s vozem Tatra z moravského týmu Bonver Dakar Project.

O tatru si napsal

Když polský pilot Robert Szustkowsky oznámil, že zdravotních důvodů nepojede Dakar 2016, začal šéf Bonver Dakar Projektu Tomáš Vrátný hledat náhradu pro třetí vůz. Výběr pilota byl v podstatě okamžitý.

„Když jsme se dozvěděli, že Robert nepojede na Dakar, ihned jsme začali hledat jiné řešení a oslovili jsme několik českých i zahraničních potenciálních klientů, od kterých jsme obdrželi zajímavé nabídky. Jedna z nich ovšem byla výjimečná. Přišla od andorského handicapovaného jezdce Alberta Llovery. Hned nás zaujala. Dohodli jsme se brzy a nechali speciálně upravit tatru," zavzpomínal na podzim minulého roku Tomáš Vrátný.

Na střeše a noc v poušti

Spolu s Lloverou usedli do Tatry belgický navigátor Chalry Gotlib a český mechanik Jaromír Martinec. Náročnou soutěž zvládali perfektně, až přišly desátá a jedenáctá etapa, které se změnily v peklo. Pro mnohé zdravé jezdce by to byla konečná. U Lloverovy tatry nejprve praskla poloosa, takže část rychlostní zkoušky v dunách absolvoval jen s pohonem zadní nápravy. Několikrát zapadl do písku a vyprošťování stálo mnoho hodin a sil. Pak se tatra převrátila na bok a musela i přes střechu. Posádka strávila noc v dunách. Přesto však soutěž dokončila.

„Albert se s tatrou teprve učí, takže jsme několikrát zapadli. Jednou jsme najeli bokem na dunu a pořádně se zahrabali. Snažili jsme se to odházet a vyjet, ale nešlo to. Naštěstí u nás zastavily jiné kamióny, které nás zapřáhly a chtěly nás vytáhnout. Jenže v tu chvíli se kamión převrátil na bok," popsal situaci Lloverův palubní mechanik Jaromír Martinec.

„Auto bylo nasměrováno dolů ze svahu, takže jediná možnost, jak dostat auto zpátky na kola, byla, abychom jej převrátili přes střechu. To jsme s pomocí dalších soutěžních kamiónů udělali. Albert byl při tom pořád v kabině... Naštěstí jsme to zvládli a dostali jsme se až do cíle. Chtěl bych tímto poděkovat Robertu Randýskovi a jeho posádce a všem dalším, kteří nám pomohli," dodal.

Vítězná bitva o minuty

Posádka dorazila do cíle etapy až po půlnoci. Navíc musela absolvovat spojovací úsek mezi koncem etapy a bivakem měřící takřka 300 kilometrů. „Byl to závod s časem. O technických problémech, do kterých se kluci dostali, jsme věděli, protože nám volali satelitním telefonem. Mechanici tak měli všechno nachystané a byli připravení pracovat celou noc. Jenže Albert stále nepřijížděl," uvedl šéf týmu Tomáš Vrátný.

„Přijel až ráno, když do startu etapy zbývala asi hodina. Mechanici rychle zkontrolovali auto a opravili nejnutnější věci, které se při převrácení poškodily nebo zničily. Naštěstí tatra všechno vydržela a mohla pokračovat dále. Albert a kluci se mezitím alespoň najedli a hned vyjeli do další etapy, takže nenaspali ani minutu, a to měli před sebou dalších více než 400 kilometrů. Největší strach jsme měli z toho, aby odstartovali do další etapy a nepřesáhli přitom limit. Kdyby to nestihli, byli by diskvalifikováni a hned by skončili. Naštěstí limit stihli. O necelé dvě minuty," oddechl si v cíli Vrátný a dodal: „Nikdo z nás si nedokáže představit, co musel Albert a jeho posádka během posledních dní vydržet. Závěrečné etapy byly velice náročné, a to jak fyzicky, tak psychicky. Kluci jeli jen na zadní náhon, několikrát vyhrabávali desetitunové monstrum z písku, převrátili se a strávili noc v dunách. Jsem šťastný, že to dotáhli až do cíle. Napsali skvělý příběh, který je neuvěřitelný nejenom pro nás, ale i v celosvětovém měřítku."

Albert Llovera měl v cíli slzy na krajíčku... „Jsem nesmírně šťastný... Mohl jsem pokračovat v soutěži a bojovat na trati. To, co se odehrálo v dunách, bylo neuvěřitelné. Chtěl bych poděkovat všem z týmu Bonver Dakar Project za pomoc. Nakonec jsme se společně dostali do cíle," oddechl si andorský handicapovaný pilot.

kft, Právo

Zrušit


Časová osa: Rallye

Filtr článků - Rallye