Článek
Liší se pražský šampionát hodně od toho minského?
Jiný je hlavně tím, že hrajeme doma. Já osobně jsem díky startům v NHL i pro hokejové fanoušky určitě známější. Během sezóny jsem udělal největší pokrok v kariéře, víc si věřím na ledě. Rychlost v zámořské lize je na nejvyšší úrovni a snadněji jsem se tak srovnával i s přechodem na evropské kluziště.
Cítíte, že máte větší důvěru trenéra Růžičky?
Když jsem přiletěl, nevěděl jsem, jestli se do týmu vůbec dostanu. Do prvního utkání turnaje jsem šel jako sedmý bek, pak se ale moje role změnila a je příjemné, že dostávám takový prostor na ledě. Všechno dobré v kariéře se mi vyplatilo tak trochu vytrpět.
Užívají si vaši blízcí, že vás vidí hrát na vlastní oči?
Je pravda, že dosud mě mohli vidět spíš jen v televizi. Už příprava s Finy ale byla na Moravě, tak se byli podívat. Při mistrovství každý hráč musel vyřešit, komu dá lístky. Já upřednostnil rodinu a nejbližší kamarády, s nimiž udržuju ze zámoří kontakt. Ozvalo se sice i pár lidí, kteří mě neviděli třeba šest let, ale strach jim nedovolil žádat takhle o lístky.
Necháte si od spoluhráčů poradit, kam si v Praze během volných dnů zajít?
Sice pocházím ze Zlína, ale odmala jsem s rodinou nebo školou do Prahy jezdil, takže ji docela znám. Kluci ale doporučí, kde dobře vaří nebo v které restauraci je příjemná obsluha. Takže vím, kam na kávu nebo jak jinak naplnit volný čas a trochu vypnout hlavu od hokeje.
A co na hotelu?
Na pokoji jsem se Sašou Salákem a to je velký srandista, dokážeme se zabavit. Sledujeme hodně filmy. Manželka nemá ráda takové americké blbiny, ale s ním se na ně podívám.
Jakým zážitkem pro vás byla návštěva ligového fotbalového šlágru na Letné?
Šlo nás asi deset, kromě našeho pokoje i kluci z Plzně a Voras s celou kladenskou klikou. Bylo to pro nás příjemné zpestření sobotního večera. Fotbal mě docela zajímá, i ze zámoří sleduju, co se děje v první lize. Koukám i na to, jak si vede můj rodný Zlín o soutěž níž. Hlavně doufám, že se po dlouhé době vrátí mezi elitu.
Komu jste v souboji Sparty s Plzní fandil?
Jako kluk jsem fotbal i zkoušel hrát, ale nebyl jsem nikdy ani zarytý sparťan nebo slávista. Vždycky jsem přál nejvíc rodnému Zlínu. Přes osm let života za oceánem zůstávám pořád patriotem. Takže jsem to utkání na Letné vzal jako svátek fotbalu a užil jsem si tu atmosféru.
Pocítili jste nějak na vlastní kůži, že Česko pohltila hokejová horečka?
Občas nás nějací lidé poznali, řekli si o podpis nebo společnou fotku, ale nebylo to nic zničujícího. Určitě je to ale jiné než v Raleighu, kde hraje Carolina a lidi tam nemají o hokeji moc ponětí.
