Rubriky:

Češi

Pavelec: Nejsme outsider. Nevěřím, že Kanada projde takhle hladce celým turnajem

15. května 2015 16:45 - Praha

Jejich neskutečná útočná síla i suverénní způsob, jakým se zatím na mistrovství světa v České republice prezentují, skoro až nahánějí strach. Hokejisté Kanady se spoustou hvězd v sestavě na turnaji ještě neztratili ani bod a teď před sebou mají poslední dvě překážky ke zdolání, aby šampionát v Praze a Ostravě po jedenácti letech znovu ovládli. Ondřej Pavelec se však sobotního semifinále neobává. „Všichni sice víme o jejich síle, a jak tady hrají, ale kdybychom nevěřili, že je můžeme porazit, ani by nemělo cenu chodit na led,“ říká sedmadvacetiletý brankář českého nároďáku.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Jak tedy na našlapanou Kanadu vyzrát?

Oni si dají svůj průměr osmi gólů na zápas, tak my jich musíme dát devět, no. Takže to bude na klukách. (směje se). Ale ne, v základní skupině jsme s nimi sehráli dobrý zápas a byly tam pasáže, kdy jsme byli i trochu lepší. Myslím si, že teď to nebudou mít tak lehké jako předtím. Ve čtvrtfinále sice dala Kanada devět gólů a to mi ještě přišlo, že hrála na půl plynu, ale nebál bych se toho.

Jakými zbraněmi můžete uspět?

Hlavně disciplínou, o čemž jsme se přesvědčili už v prvním vzájemném zápase. Když jsme ve třetí třetině udělali pár faulů, dokázali je potrestat. Všichni hráči na ledě musejí podat stoprocentní výkon, pak věřím, že je můžeme porazit. Musíme chytit začátek, protože jakmile nám tam rychle něco naházejí, bylo by těžké proti nim dotahovat. Říkám si ale jednu věc...

Jakou?

Věřím, že je nemožný projít turnaj takhle v klidu a v pohodě. Musí přijít zápas a soupeř, se kterým to budou mít Kanaďani hrozně těžký. A věřím, že to bude zrovna v sobotu a porazíme je. Oni si to tu užívají a baví se. Na rozcvičce, mezi střídáními i na střídačce se smějí, protože vědí, že jsou dobří. Zatím moc problémů neměli a bude na nás, kolik jim jich uděláme.

Zapojte se i vy do benefiční dražby hokejových relikvií, jejíž výtěžek podpoří terapeutické centrum Modré dveře pro pacienty trpící duševními poruchami.

Mohlo by naopak hrát ve váš prospěch, že favoritem je Kanada, a vy naopak můžete jako outsider jen překvapit?

Já si naopak myslím, že diváci očekávají, že právě my celý turnaj vyhrajeme. A čekáme to i my od sebe. Neřekl bych, že jsme outsider, v jednom zápase se může stát cokoliv. Dáme první gól, oni trošku zpanikaří, budeme třeba bránit náskok 1:0 a nakonec tak i vyhrajeme. Ale musíme taky hrát hokej, nemůžeme si myslet, že to jenom zabetonujeme. Kanada si samozřejmě myslí, že outsideři jsme my, podle výsledků asi oprávněně. Ale jak už jsem řekl: nevěřím, že můžou takhle hladce přejít přes všechny soupeře.

Máte tušení, že zítra by to mohl být váš zápas?

Tohle tušení mám před každým zápasem. Gólman musí v pravý moment týmu pomoct. Dopředu jsme silní, góly dáme. Tak je potřeba hrát dobře dozadu. S Finskem jsme dobře bruslili a oni měli problémy, což nebývá zvykem. S Kanadou to bude totéž.

Před kterým z Kanaďanů se máte nejvíc na pozoru?

Asi řeknu Crosby – ne že bych se ho bál nebo proti němu měl špatnou bilanci, ale je to jeden z nejlepších hokejistů světa. Umí absolutně všechno, hráče kolem sebe dělá lepšími. I když všichni hráči Kanady hrají ve svých týmech v NHL první lajny a chodí na přesilovky. Jenže taky jsou to jenom lidi...

Hrají na evropském širokém kluzišti jiným způsobem než v NHL?

Všichni jsou techničtí typy, žádné nahazování puků, žádný defenzivní hokej. Tyhle hvězdy tady předvádějí přesně to, co v klubech.

Vás osobně zítra čeká už osmý zápas za sebou v brance. Se silami problém nemáte?

Já jsem hlavně rád, že chytám. Ale je pravda, že zápasů je hodně, druhý den navíc následuje trénink. Síly ubývají, ale to každému. Nedělal bych rozdíl mezi brankářem a útočníkem. Dost záleží na využití volného času, každá ušetřená síla se může hodit

Jak se vám vůbec usínalo?

Na hotel jsme přijeli docela pozdě, dali jsme si večeři a každý byl unavený, že byl rád, že si může zalézt do postele a využít čas na odpočinek. Někdo má problémy usnout, ale já nejsem ten případ.

Zažil jste někdy krásnější atmosféru na stadiónu než v závěru duelu s Finskem, kdy skákala celá O2 arena?

I na mistrovství 2011 v Bratislavě to bylo super, když jsme porazili Rusy o třetí místo. Ve Winnipegu není celý zápas slyšet ani rozhodčích. Tady byla bomba, když dal Jarda (Jágr) gól na 4:3. A ještě větší, když dal Sob (Sobotka) do prázdné. To už se vědělo, že to udržíme. Kvůli tomu se hokej hraje, ale trvá to jen chvilku – pak zmizíte z ledu a už je zase klid...

Je vůbec možné, aby proti Kanadě byla kulisa ještě bouřlivější?

Nevím, jestli to nějak jde... Samozřejmě jsou pasáže hry, kdy se na ledě nedaří, a nemůžete po lidech chtít, aby pořád skandovali. I když oni to dělají, celý zápas jedou nadoraz. Dobře pro ně, že si to užívají. Lístky taky nejsou nejlevnější, tak je to o tom, aby hráč i diváci měli po zápase zážitek.

Sám jste zmínil perfektní atmosféru ve Winnipegu. Pomáhá vám tato zkušenost, abyste se českými fanoušky nenechal vybláznit?

Na jednu stranu je něco jiného hrát tady a ve Winnipegu. Ale jsou momenty, kdy se nechám trošku unést. Není mi ale dvacet a něco už jsem zažil. Na druhou stranu si nedovedu představit, že bych šel do utkání a na tribuně by nikdo nebyl. Nechci říct, že mi to přijde přirozený, to ne. Ale nepřijde mi už zvláštní hrát před tolika lidmi. Zvláštní mi naopak přijde, když přijedeme v NHL někam ven a je poloprázdná hala a nikdo nefandí. To je divný.

Jan Škvor, Jan Švanda, Sport.cz

Kdo postoupí ze souboje ČR - Kanada do boje o zlato?

Zrušit


Časová osa: Češi

Filtr článků - Češi


Podsekce:

         
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky
  • Pavouk

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..