Hlavní obsah

Hejda: Tohle obrovsky bolí! Byl jsem přesvědčený, že máme na první místo

Jan Škvor, Jan ŠvandaSport.cz

Před jedenácti lety zažil na domácím světovém šampionátu šok po nečekané porážce od Spojených států amerických ve čtvrtfinále turnaje, nyní obránce Jana Hejdu a celou českou hokejovou reprezentaci připravil stejný soupeř v Praze alespoň o bronzovou medaili. „Byl jsem přesvědčený, že naše mužstvo má obrovskou sílu,“ mrzí konečné čtvrté místo šestatřicetiletého zadáka.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Obránce české hokejové reprezentace Jan Hejda.

Článek

Jak těžko jde skousnout, že kýžené medaile se před vlastními příznivci nakonec nedočkáte?

Obrovsky to bolí. Jak nám na začátku nikdo nevěřil, a všichni kritici říkali, že vůbec nemáme šanci dostat se do čtvrtfinále, tak já naopak cítil, že si tým sedá a perfektně se sehrává. Kvůli bojovnosti a hře, kterou jsme předváděli v základní skupině, jsem byl přesvědčený, že mužstvo má obrovskou sílu. Už dlouho se nesešel tým, který by takhle fungoval.

Jako na posledním domácím šampionátu před 11 lety? Dají se tehdejší prohra ve čtvrtfinále a současné čtvrté místo srovnat?

Tenkrát jsme taky měli výborný a hvězdný tým, ale na rozdíl od letoška jsme byli hlavními favority turnaje a vyřazení ve čtvrtfinále byl průšvih a šok. Nikdo si nedokázal připustit, že bychom mohli ve čtvrtfinále prohrát. Přijít teď o třetí místo je spíš zklamání. Ale když člověk nemá medaili, tak je úplně jedno, kolikátý skončí.

Co vám proti Američanům scházelo?

Nejen proti nim, ale i v semifinále s Kanadou chyběla trpělivost, kterou jsme měli ve čtvrtfinále s Finskem. V semifinále i v utkání o bronz jsme vždycky dobře začali, bohužel jsme ale nedokázali dát gól a naopak udělali chybu. Nebyli jsme trpěliví a nepokračovali v tom, jak jsme začali v prvních deseti minutách.

Cítil jste, že za stavu 0:3 už to byl spíš zmar?

Tým, který má takový náskok, se už snaží ze všech sil bránit v pěti hráčích před bránou. Tam už se to blbě prostřeluje. Do útoku jsme dávali úplně všechno, ale na gól to nestačilo. Chyběla střela zpřed brány, všechno šlo ze strany a to Američané zblokovali.

Jak dlouho ve vás bude zklamání?

Teď je to velký, tak je tomu za začátku vždycky. Časem se to sice snižuje, ale kdykoliv mu to něco připomene. Znám to, na čtvrtfinále před jedenácti lety jsem nikdy nezapomněl. Ale naštěstí má člověk i ty hezčí zážitky. Vzpomínky na kariéru jsou prostě rozdělené na dobré a špatné.

Co nejlepšího vám zůstane v paměti z letošního MS?

Fanoušci. Jak nás na stadiónu podrželi, i když jsme prohrávali. Skoro v každém zápase fandili a byli fantastičtí. Mám za sebou sedmé mistrovství a ta dvě domácí byla, co se týče atmosféry a organizace, rozhodně nejlepší.

Se svými výkony jste spokojený?

Dobrá otázka... V zápasech se silnějšími soupeři byl můj výkon v pořádku. Hůř se samozřejmě hraje proti Německu, Rakousku nebo Francii, kdy nevíte, co máte čekat. Tam to tedy bylo z mé strany v průměru. Ale se zápasy s Kanadou, Finskem nebo Amerikou jsem spokojený.

I přes čtvrté místo ale asi nelitujete, že jste přehodnotil svůj záměr ukončit reprezentační kariéru, a Vladimíru Růžičkovi jste kývnul?

Určitě toho nebudu litovat. Parta tady byla fantastická a fakt jsem byl přesvědčený, že máme i na první místo.

Reklama

Související témata: