Článek
Budete mít v hledišti velkou rodinnou podporu?
Rodiče přijeli a bude tu i pražská babička, které jsem sehnal lístky. Pro mě i pro ně je to specifický zápas. Proti Česku jsem už sice hrál, ale nikdy na té nejvyšší úrovni mezi dospělými. A navíc tady budu mít proti sobě Jágra, to je jako sen.
Pořád je pro vás Jágr hokejovou modlou?
Odmalička. Pro mě je hodně vzrušující ta možnost potkat se s ním na ledě jako soupeř. Zkusím, abych předvedl ze sebe to nejlepší a jen po něm nekoukal. Ale co jsem měl možnost vidět, hraje tady zatím úžasně.
Jak si udržujete znalost češtiny?
Při setkání s rodiči se snažím mluvit česky, ale když jsem byl malý, bylo to ještě mnohem lepší. V dětství jsem jezdil právě do Prahy na prázdniny, takže jsem teď mohl klukům z týmu říct, kam si ve městě mají zajít. A hlavně jsem češtinu oprášil na farmě v Milwaukee, kde jsem poznal gólmana Mazance, který mi hodně pomohl překonat ostych v týmu.
Před rokem jste vedle mistrovství světa do 18 i 20 let stihl v Minsku i šampionát dospělých, což byl unikát. Letos jste zase po dvacítkách poprvé okusil i hokej v zámoří. Jak se to seběhlo?
Sezónu jsem začal ve švédském HV71, ale v lednu mi zavolali z Nashvillu a to bylo pro mě něco nádherného. Chtěl jsem udělat ten další krok, abych byl zase o něco blíž vysněné NHL. Jak je na menším ledě na všechno míň času, tak doufám, že jsem teď lepším hráčem.
Byl to splněný sen, když jste oblékl dres Predátorů i v play off?
Děkuji bohu za to, co mám a kde jsem. Jsem moc vděčný a dám do toho určitě sto procent, abych si to zasloužil. Doufám, že příští sezónu bych se do sestavy Nashvillu mohl dostat už natrvalo. Je to můj cíl a věřím, že to můžu dokázat.