Hlavní obsah

Před sportem raději moc nemyslete!

Mentální zátěž může negativně ovlivňovat fyzické výkony sportovců. Jedna z odborných studií prováděná evropskými experty přinesla zajímavé potvrzení již dřívějšího předpokladu, že mentální a fyzická výkonnost jsou vzájemně provázané. Přesto určitě překvapí, do jaké míry uvedené platí. Znamená to snad, že bychom před důležitými závody raději neměli moc myslet?

Foto: Profimedia.cz

Pořádně si promyslete, jestli se vám vyplatí před závody myslet!

Článek

No, v zásadě ano. Dle principu předběžné opatrnosti bychom se měli vyhýbat složitějším intelektuálním počinům. Mentální únava totiž může urychlit nástup únavy fyzické. A jak na to vědci přišli?

Skupina probandů měla jednoduchý úkol ‒ uběhnout pět kilometrů na běžeckém páse libovolným tempem. Pás byl zvolen z důvodů maximálního dodržení stejných podmínek při měnícím se zadání, které běhu samotnému předcházelo. Ještě před fyzickým výkonem podstoupili testovaní v zásadě jednoduchý test. Jejich kognitivní schopnosti byly podrobeny zkoumání na dvou odlišných úrovních.

Základem testu kognitivních funkcí (mentálního vyčerpání předcházejícího fyzickému testu) byl takzvaný Stroopův test. Při něm se testovaná osoba musí poprat se svými automatickými reakcemi a značně se soustředit. Probandům byla promítána nejrůznější slova vykreslená v nejrůznějších barvách, přičemž jejich úkolem bylo stisknout tlačítko s odpovídající barvou slova, bez ohledu na jeho význam. Na slovo „červená" vyvedené v zelené barvě tak bylo správnou reakcí zmáčknutí zeleného tlačítka.

Jednoduše vypadající úkol je ve skutečnosti mentálně náročný, protože vyžaduje potlačení automatické reakce, kdy má lidský mozek tendenci reagovat spíše na význam samotných slov než jejich barvy. Naše schopnost správně identifikovat barvy je tak matena a reakční doba se prodlužuje.

Druhá sada testů už měla jednotlivá slova v odpovídající barvě, takže například nápis „žlutá" byl skutečně vykreslen žlutou barvou. Potlačování automatické reakce tak nebylo potřeba.

Při následných testech měla skupina probandů po těžším testu (vyžadujícím potlačování automatické reakce) subjektivní pocit větší zátěže. Objektivně vykazovali o 6 % nižší rychlost než skupina s lehčím testem. Před během na páse ale mezi skupinami neexistoval rozdíl v subjektivním vnímání obtížnosti barevného testu.

Vědci tak dedukují, že se i krátká fáze mentální zátěže může negativně projevovat na naší výkonnosti, ačkoli my žádné mentální vyčerpání ještě ani subjektivně nepozorujeme. Šest bodů ze sta není žádné závratné číslo, ale pokud budeme uvažovat třeba o maratonu za tři hodiny, jde tady už o poměrně bolestnou ztrátu téměř celých jedenácti minut!

Reklama