Hlavní obsah

Populární trenér rozběhává Českou republiku. Věnoval tomu také šest knih

René KujanSport.cz

Miloš Škorpil je asi nejznámější běžecký trenér u nás a dlouholetý propagátor běhu na všech úrovních. Kdo někdy k běhu alespoň trochu přičichl, s ním, nebo alespoň jeho jménem se už vícekrát setkal. Na jaře jste jej mohli vidět v televizním pořadu „Parta maraton“, kde připravoval šest naprostých začátečníků-neběžců, s cílem uběhnout Pražský maraton. Zdá se, že i jeho zásluhou začíná o Češích stále více platit „Co Čech, to maratónec.“ Na muzikanty už můžeme zapomenout. Popularita běhu dávno překonala kouzlo všech nástrojů.

Foto: Martin Stolař

Miloš Škorpil je asi nejznámějším propagátorem běhu. A pracuje na tom dál.

Článek

Jak vlastně přesně vypadá poslední projekt?

Projekt Maraton pod 4 hodiny s Milošem spočívá v tom, že jsme připravíme 45 účastníků a účastnic. Původně jich mělo být jen 30. Všichni dostali tréninkový plán na pražský maratón s půlročním časovým horizontem. Podle toho se připravují sami i společně pod naším vedením. V rámci projektu absolvují zátěžový test nyní na začátku a měsíc před maratónem. Podle toho zjistíme, jak na tom jsou, určíme další taktiku. Někdo poběží ve skupině se mnou na ty čtyři hodiny, respektive pod čtyři, někdo poběží z nejrůznějších důvodů třeba pomaleji, aby vše proběhlo bez problémů. Všichni účastníci také dostanou jeden pár obuvi od firmy Salming podle vlastního výběru na trénink a účastnické tričko, v němž poběžíme. Společně máme čtyři tréninky. Na prvním se probírá běžecký styl, běžecká abeceda, technické základy.

Kde se budou tréninky konat?

Všechny tréninky se odehrávají v Praze Hostivaři, kde vlastně sídlí firma a hned vedle máme atletickou dráhu. Něco probereme na dráze, něco odběháme u Hostivařské přehrady. Nejdelší trénink bude mít 32 kilometrů a bude týden před maratónem.

Čtyři společné tréninky jsou docela málo. Je to tím, že jsou účastníci ze všech koutů republiky?

Přesně tak, ti lidé jsou z celé republiky. Jeden z požadavků výběru byl, aby měli zaběhnutý půlmaratón kolem dvou hodin, aby byla nějaká reálná možnost, že bez nějakého týrání uběhnou s námi i celý maratón. V tréninkovém plánu mají čtyři tréninky za týden, které by měli dodržovat. Ze začátku je plán trochu lehčí. Někomu se to dokonce zdá velmi málo, takže si někteří i přidávají. Já jim spíš říkám, aby s tím chvíli počkali, že zanedlouho mě budou ještě prosit, abych jim slevil. Od ledna přibudou nějaké tempové tréninky, běhy do kopce, schody, aby měli i sílu. V rámci přípravy budou i nějaké kruhové tréninky na posilování středu těla, což je pro běh také nesmírně důležité. Dále budou účastníci dostávat informace o tom, jak přistoupit k přípravě i na jiných úrovních.

Budete trénovat kromě běhu i něco jiného?

Budeme trénovat i hlavu, jak reagovat například na měnící se počasí. Málo kdo si uvědomuje, že hlava kolikrát nakonec rozhoduje o konečném výsledku více než samotná běžecká forma. Zvláště na pražském maratónu, kdy se startuje ráno, je chladno, lidem se běží dobře, ale kolem půlmaratónu se začíná dost oteplovat a zátěž organismu se zvyšuje. Lidé netuší, že by právě teď měli trochu zvolnit, doplnit tekutiny, ochladit se, aby v klidu doběhli a nepopadali jak hrušky na tom třicátém, pětatřicátém kilometru.

Dojde při školení a přípravě také třeba na stravu?

Stravu jako takovou moc neřešíme. Spíše rozebíráme dostatek odpočinku, spánku. Já doporučuju aspoň osm hodin spánku. Je pravda, že platí taková docela jednoduchá rovnice: Za každých odběhnutých deset kilometrů by měla být hodina spánku navíc. Spousta lidí si myslí, že trénink je o tom co nejvíce naběhat v co největších rychlostech. Skutečnost je ale taková, že jde o to všechno dobře namíchat, nakombinovat tvrdý trénink s volným, regeneračním, aby člověk rozproudil krev a vlastně dokončil tu práci, kterou započal tvrdým tréninkem. Při maratónu musí fungovat tělo jako celek. Nic nesmí jít proti sobě, aby výsledek odpovídal natrénovaným jednotkám a taky aby si to člověk užil.

Jsou v přípravě vidět nějaké rozdíly mezi muži a ženami?

Ženy nejsou tak zatížené na výkon jako chlapi, takže se to projevuje i na složení naší běžecké skupiny. Mužů máme trochu více. Letos na maratónu se k nám ale přidávaly i ženy, které říkaly: „My sice běžíme na výsledný čas pět hodin, ale alespoň prvních pět kilometrů si dáme s vámi."

Souhlasí také to, že ženy jsou psychicky odolnější?

Souhlasí to. Je to jednak dáno tím, že jsou ženy od přírody připraveny spíše jako běžkyně na dlouhou trať. Ony totiž netlačí tolik na čas, jsou schopny vyběhnout pomaleji, všechny fyziologické procesy pozvolna nastartovat a nevyčerpat všechny zásoby energie hned na začátku. Pak mají také tu neoblíbenou výhodu, že mají větší zásoby tuku, jak je příroda připravuje na mateřství, aby měly dost energie i na výživu svého plodu. Mají potom i daleko více zásob na dlouhé distance. Na druhou stranu jsou také ochotnější poslechnout, co jim trenér říká, radí. Chlapi si to taky vyslechnou, dobrý, dobrý a pak si to stejně zkusí po svém.

Co se chystá dál? Nový projekt, nová kniha?

Zatím nic velkého nechystám. Mám toho hodně, běhám se spoustou lidí, což mě hodně vytěžuje. Teď připravujeme nějaké semináře, přednášky, společné výběhy a cvičení, aby lidé pochopili, že práce na fyzické kondici jim pomůže také psychicky. Knih jsem zatím napsal šest a zrovna nedávno mi vyšla ta poslední – „Šťasný života běh – Zápisky ultraběžce".

Reklama

Související témata: