Článek
Jednadvacetiletá dvojčata Kateřina a Barbora patří mezi českou vícebojařskou elitu, na plnění limitů pro velké šampionáty dospělých to zatím ještě nestačí. Díky své rychlosti se ale Barbora nominovala do štafety na 4x100 metrů. „Těším se hodně, i když asi nebudu závodit, tím je to malinko smutnější,“ říká s vědomím, že je v pozici náhradnice.
Maminka trenérkou
„Mě těší, že sportuje a je členkou výpravy, ale doufám, že se v závodě neproběhne,“ hlásí její tatínek. Pochopitelně ne proto, že by snad dceři nepřál zážitek zazávodit si v kotli berlínského stadiónu, ale její start by znamenal, že se některá ze stabilních členek štafety v Berlíně zranila. Mimochodem, ve sprinterské štafetě je i dcera další bývalé špičkové atletky Jana Slaninová, jejíž maminka sbírala medaile za svobodna jako Kocembová.
Všestranná Dvořáková si zazávodila už vloni na mistrovství Evropy družstev v Lille, kde se představila v dálce. Ostatně její trenérkou je maminka Gabriela, bývalá dálkařka. „Sem tam se mě paní trenérka zeptá. Ale když si dovolím připomínku, stejně na ni nedbá,“ usmívá se Dvořák.
I on si od dcery občas vyslechne nějakou radu. „S mamkou mu říkáme, aby si líp rozložil čas. Občas něco začne dělat, pak toho má moc, tak to dodělává na poslední chvíli. V práci i doma je zábavný, i když domů chodí občas unavený,“ vypráví Dvořáková. „Ale už se to obrací, v práci se tolik nesměju a těším se domů,“ namítá její tatínek.
Tomáš Dvořák a jeho dcera Barbora během odjezdu atletické výpravy na ME do Berlína.
Vlastimil Vacek
Bývalý světový rekordman o sobě tvrdí, že nepatří mezi extrémně ambiciózní rodiče. „Nejsem z těch, co by u závodů svých potomků zapomínali dýchat. Bylo by hezké, kdyby se děvčatům povedlo za rok nominovat na mistrovství Evropy do 23 let,“ přeje si.
„Já myslím, že tátovi děláme se ségrou radost už jen tím, že sportujeme a baví nás to,“ líčí Barbora. „Olympiáda by byl krásný sen, ale je těžké se tam dostat. Chtěla bych dělat atletiku co nejdéle ve zdraví a zlepšovat se,“ vytyčila si studentka přírodověděcké fakulty, ještě donedávna pro mnohé k nerozeznání od svého dvojčete Kateřiny.
Nyní ji na od sestry na první pohled odlišuje kratší sestřih. „Myslela jsem, že to pomůže, aby si nás nepletli, ale úplně ne,“ přiznává s úsměvem.
