Článek
Šéftrenér a bývalý úspěšný desetibojař Tomáš Dvořák má jasno. „Ve zdravotním zabezpečení se dá vždy udělat víc. Nicméně je to na závodnicích a střediscích, do nichž jsou zařazeni. Svaz má na to v rozpočtu nějaké prostředky, ale s každým osobního maséra poslat nemůžeme. A závodníci mají na přípravu dost prostředků, aby svého maséra vzali,“ reaguje.
Vadlejch má naprasklý obratel zřejmě už ze soustředění v Jihoafrické republice, ale vinu v nedostatečné péči nehledal. „Mám kolem sebe super tým. Problém je spíš moje zarputilost v tom, že chci jet pořád na plný céres. Nad tím je třeba se zamyslet a když se necítíte tak, jak byste měli, povolit,“ uvědomoval si osmý muž oštěpařského finále.
Do Afriky už ne
I Staňkovi se při trhlině v třísle stalo osudné jihoafrické soustředění. Už poněkolikáté. „Myslím, že už tam nikdy nepojedu,“ tvrdil, když skončil těsně pod stupni vítězů v soutěži koulařů.
„Za posledních šest let jsem se tam nezranil jen jednou nebo dvakrát. Jezdili jsme tam kvůli teplu, které jinde není, ale regenerace je špatná, vždycky jsem si natrhl nějaký sval. Musíme vymyslet něco jiného,“ plánoval český rekordman.
Jižní Afriku s Portugalskem v přípravě zkombinovala Hejnová a většinu sezóny jí komplikovaly potíže s kolenem a vleklé bolesti achilovky. Příčinu viděla i v tom, že s ní na soustředění nemohl být fyzioterapeut.
Musí dělat kompromisy
„Jednak nemají čas, pak to stojí spoustu peněz. Když někoho přemluvím, aby se mnou jel na deset dnů, je to dost. Kdyby tam někdo byl celou dobu, dá se tomu předejít,“ tvrdí. „Také není snadné u nás najít místo, kde je dobrá rehabilitace. Musíte dělat kompromisy, je to taková loterie,“ posteskla si.
Dvořák ale odmítá, že by u elitních atletů měl být problém ve financích. „Zuzana má na přípravu od svazu 780 tisíc korun. A na soustředění v Africe pokrýval svaz maséra pro atlety na celou dobu, vyšlo to na půlmiliónu,“ říká Dvořák, byť připouští, že dostat maséra či fyzioterapeuta, kterému vydělává praxe v Česku, na měsíc na soustředění není snadné.
Sportovec musí věřit
„Ale občas mi přijde, že někteří atleti hledají, kde nechal tesař díru. Když jsem sportoval, chodili jsme plavat, máčeli nohy do moře a sami se masírovali, nikdo se mě na zdravotní zabezpečení neptal. Dneska kolikrát spíš sedí s mobilním telefonem a dopisují si z pokoje na pokoje,“ mrzí trojnásobného světového šampióna, který nesdílí názor, že by na šampionáty měli jet jen stoprocentně zdraví atleti.
„Hlava sportovce, je-li správně nastavena, věří do poslední chvíle. Noha přestane bolet, záda taky, ráno to bude dobré. I mně se to kolikrát stalo,“ říká bývalý světový rekordman. „Na něco dřete, máte cíl, splnili jste kvalifikační požadavek, tak když to není úplně přes mrtvoly, musíte to zkusit. Pro sebe i pro budoucnost,“ dodává Dvořák.
