Článek
Premiéra na mistrovství světa a hned postup do semifinále, to jistě potěší.
Jsem neskonale šťastný. Jel jsem sem podle tabulek mezi posledními. Chtěl jsem si tu třeba udělat osobní rekord, ale je konec sezony, v tuhle dobu mívají atleti volno. Je to dlouhé.
Takže s časem tolik spokojený nejste?
Pokazil jsem, co se dalo. Vzal jsem třetí i čtvrtou překážku kolenem a šestou jsem skočil úplně hrozně. Ale soupeři skákali asi ještě hůř.
Vít Mülller finišuje vedle amerického favorita Raie Benjamina.
Co vám proběhlo hlavou, když jste viděl, že děláte chyby?
To se neříká, to je moc sprosté. (úsměv)
V dráze pod vámi běžel jeden z favoritů Rai Benjamin, sledoval jste ho?
Čekal jsem, že mě sebere trochu dřív, ale asi to chladil na semifinále a finále. Takže se s ním i Polákem Patrykem Dobkem dalo běžet. Určitě to byla motivace běžet s Benjaminem, je přece jen jeden ze tří favoritů, kteří mají našlápnuto na světový rekord. Mně se s ním běželo strašně dobře.
Komu tu věříte nejvíc na zlato? Domácí fanoušci poženou Abderrahmana Sambu.
Já se vsadil s parťákem, že vyhraje Warholm.
Nor je vaším oblíbencem?
Je stejně starý, na těchto tratích většinou vyhrávají černoši a on je důkaz, že to jde i v Evropě.
Může tu tedy padnout letitý světový rekord Kevina Younga?
Určitě.
Hned v sobotu vás čeká semifinále, s čím do něj půjdete?
Vytáhnu z paty zbytek formy a pozlobím soupeře.
Vy jste přitom dostal pozvánku na překážky až dodatečně, původně jste byl jen v nominaci na štafetu. Byl jste nervózní, jestli to klapne?
Počítali jsme, že když jsem byl na nějakém 36. místě, tak mě doberou. Pak to nevypadalo, tak se svaz poptával, a nakonec to vyšlo.
Jak se vám závodilo ve specifických podmínkách na klimatizovaném stadionu?
Podmínky jsou hodně chřipkové, ale Tomáš Staněk už tu závodil, tak nám radil, ať se hodně oblíkáme mezi přechody ze 40 do 23 stupňů. Hodně to tu klimatizují.
Mimochodem, máte jednu ponožkou modrou a druhou bílou, jaký to má důvod?
To jsou ponožky mého mateřského oddílu SKP Nymburk, nosí mi štěstí. (úsměv)
