Článek
Měl být největší zahraniční hvězdou mítinku. Tím, kdo může nejvíce potrápit Romana Šebrleho. Místo toho Bělorus Andrej Kravčenko na kladenském mítinkem předčasně zabalil čtvrtou i pátou disciplínu. Zdůvodnění? Zranění pravé nohy – tedy stejný problém, jenž ho sužoval už před třemi týdny v Götzisu.
„Nepřestalo mě to bolet, nemůžu nohu vytočit,“ vyprávěl a ukazoval si na pravý kotník. Přitom ještě před startem výšky měl skvělou náladu, v dálce skočil 777 cm a předvedl na tartanu divákům salto vzad. Stejným kouskem ohromil už v Götzisu. Po závěrečné disciplíně všichni vícebojaři leželi vyčerpaní v cíli, zatímco Kravčenko vesele skákal salta! „Atletika je jako gymnastika, člověk musí být silný a pružný,“ vysvětloval. Atletice se přitom Kravčenko začal věnovat nezvykle pozdě – před sedmi lety. „Pořádně sportuji až od 14 let, rovnou jsem zkusil víceboj,“ vzpomínal.
Kravčenko, ne Kraučanka
Jeho talent začal růst kosmickou rychlostí, v osmnácti letech se stal juniorským mistrem světa i světovým rekordmanem! „Za hodně vděčím své mámě, ta mě ke sportu přiměla,“ řekl mladík, jehož otec byl moderním pětibojařem.
A právě své matce k narozeninám věnoval svůj dosud životní výkon – famózní zlepšení o 604 bodů a vítězství na nejprestižnějším vícebojařském mítinku světa v Götzisu. Právě tam se atletický svět teprve učil správně vyslovovat jeho jméno. Bělorusův kouč na mítincích obchází hlasatele a říká jim: „Vyslovujte ho jako Kravčenko“. Podle anglické transkripce totiž jeho jméno zní Kraučanka. „Problém je už v tom, že jméno mám špatně napsané v pasu,“ vysvětluje jednadvacetiletý atlet.
„Ale moc se tím netrápím, Roman Šebrle mi říkal, že ho taky vyslovovali v mládí špatně,“ líčí Bělorus, jehož lýtka zdobí piktogramy desetibojařských disciplín – ty z prvního dne levé, z druhého zase pravé. Do Čech přiletěl až na poslední chvíli, v pondělí večer. „Ještě ráno jsem trénoval u nás doma,“ popisuje atlet, jenž vyrostl v běloruském Gomelu. „Až si vydělám, chci si tam pořídit domek,“ plánuje.
V Praze se dlouho nezdržel, ale při zahajovací party jej okouzlil Karlův most. „Je krásný, už jsem o něm slyšel, než jsem přijel do Čech. Vím, že je přes 600 let starý,“ prokázal své znalosti.
