Článek
„Vím, že Emil Zátopek v ní zaběhl rekord v roce 1951,“ prohlásil včera legendární Etiopan. Dobře věděl, že rok poté český běžec vyhrál na olympiádě v Helsinkách tři tratě včetně maratónu. A k němu se teď upíná Etiopan. „Zlato v Pekingu? To by byla paráda,“ zasní se.
Odpovídá brilantní angličtinou, na tváři má neustále úsměv. „Proč se mračit, běhání mě baví, jsem tu proto, abych se bavil,“ smál se dvojnásobný olympijský vítěz.
Více než padesátkrát by měl dnes oběhnout ovál vítkovického stadiónu. Nebude to nuda? „Kdepak, proč,“ diví se. „Budu při běhu myslet na vše možné, za tu dobu se toho stihne dost,“ usmívá se. Z ostatního dění na stadiónu ale asi moc mít nebude. „Něco jo. Ale spíš budu vnímat diváky. Nevím, jestli bude při startu stadión zaplněný, ale na konci by mohl,“ doufá.
Světový rekord držel v hodinovce v minulosti jeho manažer Jos Hermens, nejlepší etiopský výkon stále patří legendárnímu Abebe Bikilovi. „Vážně? To jsem nevěděl,“ byl překvapený Gebrselassie. Bosý ale po vzoru maratónského olympijského vítěze z Říma nepoběží.
„Ne, ne, já mám dobré boty,“ smál se už čtyřiatřicetiletý veterán. Končit se ale zatím nechystá. „To musí přijít samo. Kdo oznámí předem, že někdy skončí, jako by už měl po kariéře.“
