Článek
K unikátní medailové sbírce zlatých kovů z juniorského mistrovství Evropy i světa jí pomohly právě psychologické finty. „Na juniorském evropském šampionátu v Kaunasu mi trenér říkal, že musím soupeřky znervóznit,“ vybavuje si. „Přišla jsem do svolavatelny, kde už se všechny holky protahovaly a rozcvičovaly. Tak jsem si tam jen sedla a na všechny se usmívala, protože jsem věděla, že zbývá dost času. Koukaly na mě divně,“ usmívá se při vzpomínce na zlatý evropský šampionát.
Kliďasem přitom Ščerbová rozhodně není, emoce na sobě dává znát. „Já taky bývám nervózní, ale před závodem se to snažím držet v sobě,“ popisuje. Ke klidu jí pomáhají sluchátka v uších. „Pouštím si pořád něco jiného, nosím s sebou mp3 přehrávač.“
Po úpalu se trápila na Tretře
Talismany pro své úspěchy nepotřebuje. „Mívala jsem je, ale pak jsem nějaký zapomněla a byla jsem z toho akorát nervózní,“ líčí. „Já jsem přece talisman,“ ozve se její trenér Aleš Duda. V zimě v Birminghamu při její první velké medaili ale nebyl. „Třeba bych skončila druhá, kdyby tam se mnou byl,“ zasní se jednadvacetiletá atletka.
Ještě jedna věc jí pomáhá – učení! Studentka ostravského sportovního gymnázia, kde by ji v září měla čekat maturita, si chce učebnice vzít i na mistrovství světa v Ósace, kde se představí v dálce nebo sedmiboji. „Vždycky když jsem se učila, tak jsem pak skákala daleko.“
Jenže minulý víkend na Evropském poháru ve finské Vaase učebnice neotevřela a možná i proto věci nabraly nepříjemný spád. „Dostala jsem tam úpal. První den byla zima, ale pak začalo svítit sluníčko, a mně už se na rozcvičovacím stadiónu udělalo špatně. Ani nevím, jak jsem z toho dokázala skočit 646,“ vypráví.
Ještě hůř bylo ve středu na Zlaté tretře. Předposlední na stovce a dva přešlapy a jen 604 cm v dálce a poslední deváté místo. Po soutěži byla pořádně naštvaná. „Teď už se tomu jen směju. Mně se ale na tom stadiónu nikdy neskáče moc dobře, snad jsem si to vybrala,“ doufá.
