Hlavní obsah

Nevím, zda vydržím do Pekingu, říká oštěpařka Brejchová

Oštěpařka Nikola Brejchová na úterním mítinku Super Grand Prix ve švýcarském Lausanne splnila výkonem 60,26 metru B-limit pro MS v Ósace, zda bude příští rok usilovat i o účast na olympijských hrách v Pekingu ale ještě sama neví. „Rozhodnu se v září, kdy zrekapituluju, jestli se mi vrací, co atletice dávám,“ říká třiatřicetiletá závodnice v rozhovoru pro Právo.

Článek

V Lausanne jste v oštěpu splnila měkčí z limitů pro mistrovství světa v Ósace. Potěšil vás?

Napůl. Já ho vyloženě za limit nepovažuji, protože to není áčko, a může mě Jarmila Klimešová přehodit. Já si na těch 61 metrů věřila, ale to by nesmělo být 9 stupňů...

I v Lausanne vyhrála letošní suverénka Němka Obergföllová. Překvapuje vás to?

Věděla jsem, že když bude zdravá, může házet daleko. Ale je dost nevyzpytatelná. Spíš je mi líto Menendézové, která se po zranění trápí. A já dobře vím, jaké to je.

Ale vaše problémy s rukou z loňska už odezněly, nebo ne?

Je úplně v pořádku, jsem fit celou přípravu kromě bolesti achilovek, ale na ni jsem zvyklá...

Nechybí vám příprava v teple, kterou jste se rozhodla oželet?

Jsem spokojená v Nymburce, odkud mám rodinu blízko. Na tři měsíce si nemůžu dovolit odjet. Pokud se rozhodnu závodit ještě rok, tak bych ale možná na měsíc někam jela.

Takže s olympiádou v Pekingu nepočítáte najisto?

Nejsem o tom přesvědčená. Rozhodnu se v září, kdy zrekapituluju, jestli se mi vrací, co atletice dávám. Kdybych měla odcházet od rodiny třeba kvůli 57 metrům, nemá to cenu.

Už jste našla režim, jak skloubit trénink a péči o dceru?

Teď je to lepší. Malá už chodí, ale to zase musí být člověk pořád ve střehu...

V Ostravě jste zaujala extravagantním účesem.

No, taky jsem říkala, že když nezaujmu výkony, tak aspoň účesem. (smích) Já vždycky nosila extravagantnější účesy, akorát na sezónu jsem si ho upravovala. Ale teď jsem si říkala, proč si ho uhlazovat a nechala jsem si takové číro.

Během těhotenství jste pomáhala trenérce Pilařové. Ještě se talentům věnujete?

Já bych ráda, ale to už bych fakt nestíhala - svůj trénink, dítě, psa, barák... Nechci sedět jedním zadkem na několika židlích.

A až se rozhodnete skončit? Láká vás příklad Jana Železného, který už se svými svěřenci objíždí juniorské šampionáty?

Muž to má jednodušší, nemusí se starat o rodinu. Nechci se pouštět do stejného kolotoče mítinků, když se rodina těší, až nebudu nikam jezdit. Spíš bych se věnovala dětem kolem 15, 16 let, to mě láká.

Reklama