Hlavní obsah

Dvořák: Má závodní kariéra pomalu přechází v trenérskou

Český desetibojař a bývalý světový rekordman Tomáš Dvořák v úterý představil svou biografii, kterou sepsal spisovatel Petr Čermák. Trojnásobný mistr světa se momentálně zabývá tréninkem svých desetibojařských svěřenců, ve skupině jich má už čtrnáct. Vlastní závodění ještě na hřebík nepověsil, čeká jen, zda bude v příští sezóně zdravý. Motivací pro něj jsou olympijské hry, které se budou příští rok konat v Pekingu.

Článek

Jak jste spolupracoval se spisovatelem Petrem Čermákem?

Bylo to na principu otázek a odpovědí. Opravdu jsem se v té knize snažil být otevřený a popsat věci, které jsem v té době cítil. Ty situace jsem si připomněl a pak jsem o tom nějakou dobu přemýšlel. O věcech, které už vzala voda.

Byl jste si s trenérem Váňou po práci na této knize něco vyříkat?

Nejsem člověk, který žije minulostí. Vzpomenu si, nicméně je to chvilková věc. Takže jsem se k tomu nevracel.

Trenér Váňa už nějak komentoval knihu?

Nevím, jestli se mu kniha dostala do ruky, my se moc nevídáme. Jeden exemplář ode mě určitě dostane, ale až nadejde čas. Bude to krásný vánoční dárek.

Jak byste na knihu nalákal? Je tam nějaká speciální část?

Knihu jsem ještě nečetl. Zatím jsem nenašel odvahu, abych četl o sobě. Petr Čermák mi poskytl některé svoje předchozí práce, proto bych si možná dovolil říci, že je to literatura čtivá. Popisuje situace vlastníma očima, vlastními pocity. Není to klasická literatura faktu v podobě kde, kdy a co se stalo. Je to podáno více než lidskou formou.

Četl jste alespoň vyjádření, které do knihy poskytli ostatní?

Ne. Do knížky jsem ještě vůbec nenahlédl. To mě teprve čeká. Jsem zvědav, jaké to bude.

Bude vaše kariéra pokračovat? Nebo se už plynule změnila v trenérskou?

Plynule přechází. Procentuálně už převažuje trenérská práce. Nicméně se stále hýbu a start své přípravy do příští sezóny plánuju na půlku prosince. Protože teď mám práce opravdu hodně. Má trenérská skupina se mi totiž rozšířila. Pod křídly mám už čtrnáct kluků a dá mi to opravdu hodně zabrat, ale je to jediná činnost, kterou mám teď na starost. Takže až se začne závodit a tréninky nebudou žádat tolik času, budu odpočívat a mít víc času na sebe. Abych byl schopen regenerovat. Nemůžu říct, že bych počítal s tím, že příští rok budu určitě závodit. Každopádně ta touha ve mně zůstala, stejně jako chuť. Tak uvidíme, jak mě v tom podpoří tělo, jestli bude držet stejnou linii jako v letošním roce, nebo zda se umoudří.

Není čtrnáct svěřenců moc? Dá se to zvládnout?

Je to hodně, ale oni jsou skvělá parta, která se navzájem podporuje. Není žádný problém odejít třeba z tréninku a nechat kluky s papírem. Oni spolehlivě a kvalitně odtrénují. Musím říct, že mě tahle práce moc těší. Každý den píšu čtyři tréninky, protože pro každého je potřeba napsat zvláštní plán. Takže už jenom postavit trénink zabere docela dost času a energie. Nemůžu se dočkat závodů. Tam se ukáže, jak platná byla celá naše práce.

Dovedete si představit, že byste se vrátil do StarDance?

Ne, to rozhodně ne. To už je jenom historie.

Dá se odhadnout, kdy začnete s prvními fázemi tréninku?

Zkouším to pořád. Nicméně to stále není žádný kontinuální trénink. Tak třikrát za týden si jdu se svými svěřenci zasportovat. Ale snažím se spíše pomoci jim. Do tréninkových tepláků se tak často neoblékám, ale hýbu se stále.

Mohla by být motivací olympiáda?

Myslím, že tu motivaci má každý, kdo má ruce a nohy a sportuje. Ale pro mě není priorita pro příští rok moje účast na olympiádě, ale byl bych velice rád, kdyby se tam dostal někdo z mých svěřenců. To, že budu závodit a snažit se splnit olympijský limit, by mělo vyburcovat nejenom mě, ale i je.

Který ze závodů vnímáte jako nejvhodnější pro splnění olympijského limitu?

Stejně jako v letošním roce závod na Kladně. K tomu budu svou přípravu směřovat.

Zranění, které vám znemožnilo startovat v Ósace už odeznělo?

To už odeznělo. Potom jsme ale byli na týdenním soustředění v Tatrách, kde jsem se snažil vše rozchodit, ale bohužel jiná komplikace mi neumožnila slézt jedno dvoutisícové sedlo po obou nohách, takže jsem ho musel seskákat po té levé noze. Takže ji mám teď spíše unavenou, než že by se jednalo o nějaký dramatický problém. Normálně běhám, včera jsme i skákali s mými svěřenci tyčku. Přesto ta noha ještě není stoprocentní, takže si dávám ještě čas. Nepotřebuju nikam spěchat. Mně stačí připravovat se půl roku. S halou nepočítám, takže se rozhodně necítím špatně.

Reklama

Související témata: