Článek
Limit jste splnil na poslední chvíli. Byl jste přes den nervózní?
Spal jsem normálně osm hodin, nervózní jsem nebyl. Čekal jsem to horší. Když začala soutěž, přišel správný adrenalin a bylo to dobré.
Závodem jste procházel hladce s jediným zaváháním.
Vyhovovalo mi zvyšování, mělo rozumný postup, navazovalo to na sebe. Proto jsem ani nevynechával. Mám totiž spočítané, že nejlepší mám šestý až devátý pokus v soutěži. Tak jsem chtěl, aby mi to vyšlo zrovna na těch 230.
Po překonání 230 jste soutěž ukončil. Nechtěl jste využít formy k lepšímu výkonu?
Při prvním pokusu na 230 mně trochu škublo v zádech, nechtěl jsem riskovat. Mám před sebou Valencii, tak nebudu dělat blbosti.
Takže už jste jen držel palce svému soupeři i kamarádovi Tomáši Janků.
Držel, poslední pokus měl hodně nadějný. Chyběly mu závody, čtyři jsou málo. Na dalším už by to klidně mohl dát.
Je pro vás 230 centimetrů po zranění další metou na cestě zpět do světové špičky?
Určitě je to hranice, po které jsem toužil. Kdo to dá, tak už ve výšce něco znamená.
Jaká je další meta?
Uvidíme. Pro mě by to byl asi český rekord, takže 238.
Podle šéftrenéra Fišera jste spolu se Šebrlem kandidátem na medaili ve Valencii.
Fakt? Tak to mě těší. Teď ještě, aby to tak dopadlo… Přípravu jsme na mistrovství světa ve Valencii nezaměřovali, protože jsem pořád neměl limit. Teď trochu potrénuju, odpočinu si, a když tam zopakuju výkon 230 centimetrů, nemuselo by to dopadnout zle. Do finále chci určitě a pak vylepšit umístění z Ósaky (osmý – pozn. red.).
