Článek
Jenže šestá disciplína její plány totálně přehodnotila. „Bylo to technické trápení,“ výstižně hodnotí své pokusy, kdy náčiní z její ruky naplocho dopadalo hodně blízko místa, odkud házela. Nejlepší výkon: 33,80 m.
„Na tréninku přitom házím na trávě dobře, ale jak jdu na dráhu, je to hrůza,“ krčí rameny svěřenkyně Aleše Dudy. „Asi je problém v hlavě, u mě to tak vždycky bývá,“ pousměje se Ščerbová. Nepomáhaly ani konzultace u expertů včetně legendy Jana Železného. „Jak mi každý radil, měla jsem z toho takovouhle hlavu,“ široce rozpřáhne ruce. „Tak jsem se vrátila k trenéru Šuškovi, který vychoval i Nikol Ogrodníkovou, tak to snad naučí u mně,“ věří. Mladá Ogrodníková je jednou z nejlepších oštěpařek mezi sedmibojařkami.
V Pekingu by ráda rekord pokořila
Do závěrečné půlky nastoupila Ščerbová s černými pruhy pod očima. „Když už jsem viděla, že na český rekord nemám, chtěla jsem na sebe aspoň nějak upozornit. Ragbistům to taky pomáhá, ještě se musím naučit ty bojové pokřiky,“ vtipkuje.
Další víceboj ji čeká až v srpnu v Pekingu. „Tam už bych chtěla ten rekord pokořit. A kdybych byla třeba v nejlepší desítce? To by byl příjemný bonus,“ zasní se.
Na olympiádě by se mohla představit v dvojroli dálkařka-sedmibojařka. „Když potrénuju, půjde to zvládnout,“ je přesvědčena. Zbývá jen „maličkost“ - skočit limit v dálce, který činí 660 cm. „Potřebuju být někde nahecovaná jako tady a mít víc pokusů. Přeci jen osobák už mám čtyři roky, to je dlouho,“ uvědomuje si bývalá juniorská mistryně světa, jejíž dálkařské maximum je 668 cm.
