Článek
"Musím vědět, že by to k něčemu bylo," řekla ve středu novinářům. Hranici si stanovila na výšku limitu 445 centimetrů. Možnost ji překonat bude mít jednu, maximálně dvě. První 17. července na Velké ceně Ústí nad Labem, den po nominačním plénu Českého olympijské výboru, či o pár dní později na domácím šampionátu ve vícebojích v Houštce, kde by se mohl konat vložený závod ve skoku o tyči. "Když to půjde a budu cítit, že se mohu zlepšit, ráda bych do Pekingu odjela," uvedla držitelka českého rekordu 475 cm.
Od případné nominace by měla ještě tři týdny do olympijského závodu. "To je ještě dost času udělat nějakou přípravu," prohlásila. Nyní je v plném tréninku, bez tyče už zvládá přípravu stoprocentně. "Takové blbinky s tyčí zatím bez skákání na laťku, rychlost v tretrách a odrazy už dělám bez omezení," vykládala.
Baďurová: Skákání nechám na poslední chvíli
Operované koleno prý lehce bolí, ale k absolutní ohebnosti jí chybí jen pár centimetrů. "Při běhu mi to nevadí," ujistila. Nechce používat ortézu a kolenu podvědomě ulevovat. "Nechci to lámat přes koleno. Ta noha si musí říct sama, co vydrží," řekla.
Svůj stav konzultuje s lékařem Martinem Scheichlem z Českých Budějovic po telefonu. "Pořád mě brzdí. Asi radši zavírá oči," usmívala se Baďurová. Koleno totiž do šesti měsíců po operaci není zcela zaceleno, do devíti měsíců se podle lékařů může vaz utrhnout. "Takže skákání nechám na poslední chvíli, abych třeba náhodou nespadla mimo doskočiště a neublížila si," uvedla Baďurová.
Nenervuje se z toho, že by na olympiádu nakonec nejela, ale věří, že to zvládne. "Kdybych nevěřila, tak bych se na to vykašlala hned v lednu," prohlásila. Chuť znovu skákat už má. "Když jsem na soustředění běhala kilometry a takové ty 'chuťovky' a ostatní skákali, tak jsem remcala. Moc se mi to nelíbilo," uvedla s úsměvem.
