Článek
Prvního tréninku, na němž se zase rozběhne s tyčí a dopadne na doskočiště, se nemohla dočkat. „Já byla strašně natěšená, i když jsem se trochu bála. Trenér přišel na trénink trochu později a hned volal, jak to, že skáču. Tak mu říkám, že jsme se přece tak domlouvali. Tak mě nechal skákat,“ popisuje svůj první skokanský trénink.
„Ale nechceme nic uspěchat, i když Katka má velkou chuť skákat,“ říká její kouč Boleslav Patera. „Když jsme byli na soustředění na Kanárech a všichni už skákali, zatímco já jen běhala pětistovky a podobné chuťovky, tak jsem jim záviděla,“ přiznává Baďurová. Koleno, v němž si v lednu přetrhla zkřížený vaz, ještě cítí. „Vím o něm, ale už ho můžu skoro úplně ohnout, chybí pár milimetrů,“ pochvaluje si pokroky. „Ale minimálně 6 měsíců ten vaz bude náchylnější k dalšímu zranění, tak si musím dávat pozor,“ uvědomuje si tyčkařka.
Na plnění limitů zbývá necelý měsíc, uzávěrka je 22. července. V sobotu si Peking zajistil její přítel Tomáš Janků. „A Katce jsem od začátku věřil ještě víc než sobě. Když všechno půjde tak, jako dosud, na olympiádu pojede,“ je přesvědčený výškař. Baďurová už si v kalendáři našla dvě akce, kde by se o limit chtěla pokusit. „Sedmnáctého července v Ústí nad Labem či pak o víkendu v Houštce v rámci mistrovství republiky vícebojařů,“ naplánovala si.
Teoreticky ani limit skočit nemusí. „Ano, může jí stačit výkon z loňska. Ale myslím, že kdyby na limit neměla, ani by nechtěla jet,“ domnívá se šéftrenér reprezentace Václav Fišer. Baďurová jeho slova potvrzuje. „Chtěla bych skočit i A limit 445, nechci se jet do Pekingu jen podívat,“ říká. „Ale kdyby třeba pršelo a já viděla, že na to mám a koleno nebolelo, tu divokou kartu bych asi přijala. Ještě budou zbývat do olympiády tři týdny, to se dá udělat dost práce,“ uvědomuje si.
