Článek
Jak jste vůbec prožíval náhlou nominaci na poslední chvíli?
Jistá výhoda to byla, neboť jsem necítil takový tlak. Řešil jsem v sobě ale velké dilema - Liborovi jsem nepřál, aby se mu zranění zhoršilo, sám jsem ale na olympiádu jet chtěl. Zavinil jsem si to sám, protože jsme si nominaci nevybojoval. Bylo děsné sledovat, jak Libor chce a nemůže, a já také chci a najednou mohu.
V Pekingu jste byl třetí po střelbě, šerm vám nevyšel. Trenér Kučera to vysvětlil tím, že jste se v tréninku víc zaměřil na běh, což se v plavání a šermu projevilo...
Možné to je, ale strukturu tréninku jsem změnil už loni. Nemůžu říct, že to byla chyba, protože v běhu jsem zlepšení potvrdil.
V šermu jste začal šesti prohrami v sedmi utkáních. Neděsilo vás to?
Ve střelbě i v šermu jsme měl trochu horší začátek, neboť zapracovala nervozita. Nemohl jsme se srovnat, koncentrace odešla.
O výsledku prakticky rozhodl parkur. Vy jste ho vyhrál a udělal rozhodující krok k dobrému umístění.
Na velkých akcích se většinou rozhoduje na koních. S jízdou jsem pokojený, chybu jsem neudělal, klidnou jízdou jsem si dojel pro první místo. I proto, že mně kůň vyhovoval.
Mimochodem - šlo vůbec o regulérní parkur, když tolik jezdců padalo?
Soupeře jsem moc nesledoval, i když jsem vnímal, že dost kazili. Ale to neznamená, že by parkur byl neregulérní. Závodili jsme už i v horších podmínkách a na horších koních.
Věřil si, že si v běhu můžete ještě polepšit?
Věřil jsme si na Ukrajince, kterého jsem také skutečně předběhl. Na druhou stranu mně ale bylo jasné, že za mnou jsou celkem dobří běžci a byl jsme překvapený, že mě nedotáhli. Obával jsem se, abych se nepropadl třeba až na osmé místo, takže jsem si hlídal pozici a vyšlo to.
