Článek
Ruská tyčkařka Jelena Isinbajevová na Mítinku světových rekordmanů v Praze
Ruská tyčkařka Jelena Isinbajevová na Mítinku světových rekordmanů v Praze
Ruská tyčkařka Jelena Isinbajevová na Mítinku světových rekordmanů v Praze
Ruská tyčkařka Jelena Isinbajevová na Mítinku světových rekordmanů v Praze
Při Mítinku světových rekordmanů jste absolvoval první a zároveň poslední závodní test před halovým mistrovstvím Evropy v Turíně. Dá se z něj něco usuzovat?
Teď pro mě nebyly podstatné výkony, ale to, že jsem přežil.
Testoval jste tedy především zdraví? Viróza už je pryč?
Definitivně nezmizela, ještě cítím žaludek, ale už můžu trénovat a závodit. Před mistrovstvím republiky jsem měl takovou dvoudenní teplotu a zimnici, chtělo se mi zvracet, ale rychle to odešlo. Břicho ale ještě trochu bolí.
Projevilo se to v závodě?
Ne, ale naplno jsem šel jen tyč. Dvoustovku jsem šel vyloženě tréninkově. V tyči jsem si mohl dovolit se do toho opřít, neměl jsem strach o nohu, takže tam se mi skákalo dobře. Na jeden pokus jsem si měl vzít ještě tvrdší tyč, chtěl jsem pět metrů. Ale bylo to dobré, s ní jsem spokojený, dokonce se na ni výjimečně i těším.
Takže svalové problémy jste v přípravě měl, ač jste to popíral?
Lehký problém tam byl, se stehnem. Chtěl jsem vědět, že už jsem v pořádku, ale naplno budu závodit až v Turíně. V tréninku to nemá cenu, tam se stejně nenahecuju tak jako v závodě.
Před Turínem jste absolvoval jediný závod a žádný víceboj, je to handicap?
Určitě by bylo lepší, kdybych se rozzávodil dřív, ale holt to tak nevyšlo, musím se s pokojit s tím, co je. Ale jsem rád, že jsem mohl závodit aspoň na tomto mítinku, nebylo by dobré tam jet úplně bez ničeho.
Napadlo vás, že byste šampionát úplně vynechal?
To jsem nechtěl. Trénoval jsem výborně až do 26. ledna, takže jsem připravený, uvidím, kolik mi vzalo síly 14 dnů, během nichž jsem dělal všechno lehce. Kdybych nemohl závodit ani v O2 Areně, tak bych do Turína možná nejel, ale takhle jsem si to vyzkoušel a je to dobré.
