Článek
Věděla jste hned po doběhu, že jste druhá?
Vůbec ne, běžela jsem jen na sebe. Vždycky, když doběhnu a cítím se na lepším místě, tak jsem pak horší, tak jsem si teď říkala, že jsem pátá šestá. Pak za mnou přiběhla Denča Rosolová a říkala „Lucko, tys to dokázala!“.
Opravdu jste na medaili vůbec nemyslela?
Možná v tajných snech. Říkala jsem si, že opravdu natrénováno je, ale 7,95 je famózních A druhé místo mi nikdy v životě nikdo nevezeme, ještě kořeněný národním rekordem, super.
Pátek byl prostě velký český překážkářský den.
To je hodně famózní! To nečekal opravdu nikdo, dvě placky z překážek! Já nevěřila, že bych někdy na překážkách dokázala udělat placku, protože sprint je prostě těžký. Ale ono to jde.
Jak to asi teď vypadá u vás v Čejkovicích?
Doufám, že se z toho všichni radují jako já. Snad si řeknou, že za to stálo sport dělat. Asi bych řekla, že zraju jako to víno. Čím starší, tím lepší. (směje se)
Do Čejkovic si necháte i oslavu?
Jasně, ta bude až doma. V pátek tam je Čejkovická laťka, tam budou všichni. Ale žádné velké oslavy, letní sezona klepe na dveře, nic velkého to nebude.
Co s vámi v létě může udělat takový úspěch?
Mělo by mě to nakopnout. Z takového času se dá běžet pod 12,80. V létě bude mistrovství světa tam to bude těžší, s Američankami. Ale určitě mi to zvedne sebevědomí.
