Článek
Při čestném kolečku s Francouzem Doucourem a Nizozemcem Sedocem už mu docházelo, na jaký úspěch dosáhl. „Dostat na zadek od takových dvou borců není ostuda,“ věděl. Pak přišlo objetí s trenérem Luďkem Svobodou. „To je nejlepší kouč sprintů u nás. Spolu s paní Jílkovou, není náhoda, že máme s Luckou oba medaile. To je proste masakr,“ smál se.
Z nadějného vícebojaře pod svým jmenovcem vyrost ve vynikajícího překážkáře. „Dobrých sprinterů je spousta, rozdíl je v trenérech,“ vykládal. „I když špetka talentu tam asi taky musí být,“ připustil. „Ale kdo jiný by mě do toho tréninku nutil,“ smál se s českou vlajkou v ruce.
Tvrdí, že na vavřínech neusne - v srpnu ho čeká mistrovství světa v Berlíně. „Budu si dávat velké cíle. Už vím, že i velké hvězdy se dají porážet,“ plánoval český rekordman.
