Článek
Její studium už je ale minulostí, tyčkařka je čerstvou inženýrkou. „Ještě ale nemám diplom, ten dostanu až jedenáctého,“ upozorňuje. U státnic doslova zářila, řadu čtyř jedniček ji „kazí“ jen jedna dvojka, bilance skoro na červený diplom. „Jenže tam se počítá i samotné studium a to už tak excelentní nebylo. Na gymplu a u maturity ještě ano, ale na vysoké škole už se to sportem dalo skloubit složitěji,“ popisuje 26letá skokanka.
K přípravě na státnice ji pomohla i kvůli svalovému zranění vynechaná halová sezóna. „Ta je krátká, radši jsem tedy dodělala školu než to nechávat na říjen a učit se během letní sezóny,“ vysvětluje.
Teď už je zdravá, školní stresy ji také nestraší, přesto do sezóny vstoupí o něco později. „Vlastně jsem dva roky pořádně neskákala, pomalu se do toho dostávám, je to trénink od tréninku lepší, ale hlavě chvilku trvá, než se do toho člověk zase dostane,“ přiznává tyčkařka, která se vloni po zranění ještě stihla nominovat do Pekingu, ale tam jí nevyšla kvalifikace.