Článek
„Asi přijde čas, kdy se odsud odstěhuji a tak si alespoň budu moct vzít kus tohohle místečka s sebou a pokaždé si vzpomenout. Mohl by to vlastně být základní kámen mého domu,“ připomněla Špotáková sen o budoucím společném bydlení s přítelem Lukášem. Současně přiznala, že svou oblíbenou restauraci, kde patří mezi štamgasty, v poslední době zanedbávala. „Za poslední dva měsíce jsem tady byla snad dvakrát,“ prohlásila kajícně.
Četnost návštěv ale světová rekordmanka v nejbližší době asi nenapraví. O víkendu ji čeká mistrovství České republiky družstev v Jablonci a hned zkraje následujícího týdne mítink Grand Prix v britském Gatesheadu. V jednání je také start na oficiální rozlučce jediné přemožitelky české závodnice z MS Steffi Neriusové v Elstalu u Berlína a ujít si samozřejmě nenechá Světové atletické finále, které se letos odehraje v řecké Soluni.
Odhází a půjde svědčit
Návštěvu rodného Jablonce bere Špotáková především jako společenskou událost, kromě závodu ji totiž čeká milá povinnost - jít za svědka své kamarádce. „Doufám, že lidi budou shovívaví, když nehodím 65 metrů. Navíc chci ještě šetřit loket, který od Berlína není stoprocentní, takže asi nebudu schopná dávat ty největší rány,“ připomněla bolavou lapálii, která ji poslední dobou provází.
Při pražském setkání působila uvolněným dojmem, sama ale přiznala, že ji úspěšný boj o stříbro stál hodně sil. „Přišlo mi, že jsem zestárla o deset let. Teď už je to dobré, Lukáš se o mně hezky staral a v tom krásném počasí člověk nabírá síly rychle. Už se zase cítím na to, kolik mi je, ale po závodu to bylo strašné. Příští rok asi budeme muset začít brát délku regenerace v potaz, už jsme to řešili i s trenérem. Člověk nemládne,“ povzdechla si se smíchem osmadvacetiletá atletka, jíž letos kromě atletiky sebralo spoustu času dokončení vysoké školy i povinnosti po zlatém vystoupení na olympiádě.
