Článek
Absolvovala celou podzimní přípravu bez větších obtíží, už se těšila na první závody od pekingské olympiády, ale bolest v koleni ji přinutila opět navštívit lékaře. A výsledky magnetické rezonance byly velmi neradostné. „Přední křížový vaz je natržený, k tomu pochroumaný vnitřní meniskus,“ líčí sedmadvacetiletá skokanka.
S doktorem Neumannem začali dumat, jak ještě protáhnout její úspěšnou, ale zraněními provázenou kariéru. „Plastika vazu by mě odstavila na dva roky, to byl nesmysl, tak jsme se rozhodli pro konzervativní léčbu. Mám šest týdnů klid, chodím na rehabilitace a cvičení. Uvidíme, jak to pomůže,“ krčí rameny.
Chce bojovat. „Mám odtrénováno půl roku, z deseti kroků jsem skákala na gumu ve čtyřech a půl metrech, technicky to byla paráda,“ vypráví. Ale množství trablů, které už překonala, ji naučilo nebýt příliš velkou optimistkou. „Nebudu lhát, pochybuju o tom. Ale zkusit to chci,“ říká odhodlaně, i když už se vystudované inženýrce hlavou honí plány na další kariéru.
Občas pomůže ve firmě příteli Tomáši Janků. „A doma máme zvěřinec, tak se nenudím,“ usměje se. „Ale jednou bych chtěla mít takové mateřské centrum spojené se sportovními aktivitami, tak se v tomhle směru rozkoukávám,“ dodává.
