Článek
„Asi ve mě vybouchla bomba. Ani ve snu mě nenapadlo, že bych mohl skočit tak daleko,“ vykládal po finále rozesmátý Tamgho, jehož přímo v hledišti povzbuzovala matka Alice. Jí i sobě určitě ještě vylepšil náladu tím, že si v jediném okamžiku vydělal 90 000 tisíc dolarů. Za světový rekord mu přijde na účet od Mezinárodní atletické federace IAAF prémie 50 000 dolárů a k tomu dalších čtyřicet za vítězství.
Celou soutěž přitom prohrával s Kubáncem Yoandrisem Betanzosem, který se ujal vedení už úvodním pokusem 17,69. „Chtěl jsem vyhrát, ale ze začátku mi to tak daleko nelétalo. Exploze přišla až v závěru, do posledního pokusu jsem dal úplně všechno. Teď jsem mistrem světa, a to jsou pocity, jaké se těžko popisují...,“ jásal nad zlatem i jediným světovým maximem, které se v katarské metropoli změnilo. Předcházející rekord, který drželi společně Kubánec Aliecer Urrutia a Švéd Christian Olsson, vylepši tmavý Francouz o sedm centimetrů.
Může ohrozit Edwardse
Dvacetiletý skokan je považovaný za velký talent. Před dvěma roky na olympiádě v Pekingu ještě chyběl, na loňské halové Evropě v Turíně nepostoupil z kvalifikace, ale v létě na mistrovství světa v Berlíně skončil jedenáctý. Už před závodem v Dauhá měl jeho osobní rekord úctyhodnou úroveň 17,58, ale Tamghův poslední výsledek naznačil vysoké ambice.
„Měl jsem dost zdravotních potíží, prožil jsem si vzestupy i pády, ale pořád jsem věřil, že můžu něčeho velkého dosáhnout,“ vzpomínal pařížský rodák na předchozí sezóny, v nichž sbíral úspěchy v juniorských soutěžích.
Nyní má před sebou velkou výzvu. „Tušil jsem, že mám předpoklady k dalekým skokům. Už před rokem jsem při jednom přešlápnutém pokusu dolétnul na osmnáct metrů, a tak by se mi to v létě mohlo podařit bez červeného praporku. Teď už mi k tomu ani moc neschází,“ podotkl.
Magickou hranici v polovině devadesátých let minulého století pokořili zatím jen světový rekordman a nejlepší trojskokan historie Brit Jonathan Edwards (18,29) a Američan Kenny Harrison (18.09).