Článek
„Asi se rozhodnu podle toho, kde bude mít větší šanci uspět,“ řekla atletka startující za USK Praha. Každopádně už v ní převládá pocit, že se stala běžkyní na plný úvazek. „V tréninku v podstatě jenom běháme, takže to tak vypadá,“ usmívala se Rosolová. Po nečekaném ostravském progresu se dostala na mítink Diamantové ligy v Oslo, kde si neznámou atletku ostřílené čtvrtkařky se zájmem prohlížely, a čekají jí i další mezinárodní starty.
Běh na 400 metrů má mezi atlety pověst bolestivého závodu, a proto není tolik oblíbený jako některé jiné disciplíny, ale Rosolová má na věc svůj názor. „Mám v sobě rychlost i vytrvalost a docela dlouhý krok, takže čtvrtka je asi pro mě vhodná a běhá mi to. Je pravda, že dvoustovka bolí míň, ale já jsem na bolest zvyklá z tréninku. Možná jsem byla na Zlaté tretře tak rychlá i proto, že jsem chtěla mít čtyřstovku rychle za sebou,“ přemítala třiadvacetiletá závodnice.
Rosolové zjevně pomohl přechod z Vítkovic do Prahy a spolupráce s trenérkou Martinou Blažkovou. „Těžko říct, jak bych na tom byla, kdybych zůstala v Ostravě. To už se nikdo nedozví, každopádně s dálkou je konec, dlouho jsem se nelepšila. Skákání mi nechybí, u běhů vidím pokrok. Vím, že v nich můžu něco dokázat a doufám, že ještě nějaké desetinky smáznu,“ prozradila Rosolová.
Přemýšlela, že se stane trenérkou
Před časem poznala, že jen potřeba něco změnit. Přičemž ve Vltavě neuplynulo tolik vody od dob, kdy se jako ostravská patriotka přestěhování do metropole hodně bránila. Jenže přišly chvíle, kdy se jí v dálce nedařilo a dumala, co dál. „Napadlo mě, že se budu muset živit asi něčím jiným než atletikou. Měla jsem to už vymyšlené. Napadlo mě, že bych mohla někoho trénovat a přitom se sama dál udržovala ve formě,“ přiznala.
O změně působiště se rozhodla během chvilky a podobné to prý bylo i s nápadem začít trénovat na čtvrtku. „Mám v Praze lepší podmínky a o návratu do Ostravy teď neuvažuji. Už se tady celkem vyznám, proti New Yorku je Praha docela malá,“ culila se dívka, jejíž původ prozradí na první poslech přízvuk.
