Článek
„Tušil jsem, že tu soutěž nepřeruší. Honza Janků mi říkal, že to za chvilku přejde a měl pravdu, za dvacet minut to bylo pryč. Asi měli předpovědi, jinak by to utnuli, kdyby to vypadalo na delší dobu,“ domníval se Jaroslav Bába.
Diváci zalezli pod zastřešenou část tribuny, ale skokané neměli před deštěm úniku. „Bylo to hodně nepříjemné, i dresy jsou v tom těžké, jak nasáknou vodou,“ vyprávěl Bába poté, co si doskočil pro páté místo.
Jenže větší potíž než liják samotný způsoboval válec, kterým se pořadatele snažili vysušit skokanům rozběžiště, byť to byla při hustém dešti spíše sysifoská práce...Ten válec mi dvakrát sebral značku na rozběh,“ líčil Bába.
Poprvé si ještě odkrokoval rozběh znovu. „Ale zase přijel a vzal ji s sebou,“ vyprávěl skokan. Další značku už k dispozici neměl. „Chtěl jsem si tam dát tejp, ale to mi nedovolili. Tak jsem tam jen od oka zapíchl špendlík ze startovního čísla, ale ani netuším, jestli to bylo to správné místo,“ krčil rameny.
