Špotáková: Dotáhnout Železného? Radši mu pomůžu k Trenérovi roku

Vítězství v prvním ročníku Diamantové ligy a barcelonský bronz byly dostatečnou zárukou prvenství v hlasování funkcionářů, trenérů a novinářů. „Letos to bylo asi nejjasnější. Tenhle rok byl zvláštní tím, že žádná jiná medaile letos nebyla, v tom to bylo spíš smutné,“ přemítala světová rekordmanka a olympijská vítězka.

Korunku pro Atleta roku přebírá nepřetržitě od roku 2007, kdy vyhrála mistrovství světa v Ósace. „Je to hrozně zvláštní, kdyby mi to někdo řekl před pěti lety, asi bych nevěřila. Na začátku mi přišlo hrozně vzrušující, že jsem se do té ankety dostala, teď už jsem v ní zdomácněla,“ přiznávala.

Pokud udrží nastavený trend, Jana Železného a Helenu Fibingerovou vyrovná v roce 2013. „Proč ne, ještě končit nechci,“ usmívá se. „Ale nejsem lamačka rekordů. Když mě někdo porazí, nebudu se rozčilovat. Ankety jsou nadstavba toho, co se povedlo,“ vyznala se devětadvacetiletá oštěpařka.

Železnému navíc může pomoct k dalším triumfům. Když se bude dařit jí, může oštěpařská legenda k titulům Atlet roku přidat i ocenění pro nejlepšího českého trenéra. „To by bylo moje přání. Klidně bych byla i druhá, ale chtěla bych, aby Honza byl Trenérem roku. To si přejeme všichni ve skupině. Také už jsme na tom začali pracovat,“ usmívala se.

Pod trenérská křídla Jana Železného přešla po letošní sezóně od Rudolfa Černého, s jeho skupinou už má za sebou i soustředění ve Špindlerově Mlýně. „Musím říct, že co se týče tréninku, jsem nadšená. Nechci být přehnaně optimistická, ale trénink mě hrozně baví,“ pochvalovala si.

Jako soutěživý typ se vyžívá v soubojích se svými novými tréninkovými partnery. „Hrajeme volejbal kvůli výskokům, nohejbal i fotbal... Když je člověk soutěživý, tak někoho nenechá běžet s balónem, i když je unavený,“ popisovala Špotáková.