Článek
Železný také prohlásil, že pokud by ve špičce bylo více oštěpařů s výkonností před 90 metrů, dotlačili by vás k ještě lepším výkonům…
Těžko říct, snažím se neohlížet na soupeře a hodit vždy co nejdál. Každopádně kvalitní konkurence je inspirující, díky ní jsou závody zábavnější pro nás i pro diváky.
Mohl by tou konkurencí pro vás být Petr Frydrych, jenž zářil v letošní sezóně?
Nejen on, objevilo se víc talentů a bude zajímavé sledovat jejich progres i příští rok. Petr se zatím pořád zlepšuje, už se přiblížil devadesátce a může být ještě lepší.
Frydrych říká, že si při závodech často spolu povídáte…
Rád s lidmi komunikuju, máme s Petrem dobrý vztah, což mám ostatně se všemi soupeři.
Frydrych trénuje spolu s kompletní domácí oštěpařskou špičkou, vy jste ve své skupině jediným oštěpařem. Nezávidíte mu trochu?
Rád bych tu měl nějakého kolegu, v minulosti jsem měl, ale poslední čtyři roky trénuju jen se svým koučem. Petr má štěstí, že máte tolik kvalitních oštěpařů.
Vy zase trénujete i se vzpěrači. Můžete se s nimi rovnat?
Určitě ne, oni jsou o dost lepší než já. Ale jsou pro mě motivaci, můžou mi poradit, jak správně cvičit…
Jaké jsou vaše vzpěračské rekordy?
V nadhozu 155 a v trhu 127 a půl kilo. Nic moc, ale na oštěpaře to jde. (úsměv)
Inspiruje vás kariéra Jana Železného, který se po konci kariéry stal trenérem?
Ještě jsem o tom nepřemýšlel, ale je vidět, že svoji práci dělá dobře. Pro mě je to jedna z možností do budoucna, ale plánuju dlouho kariéru, tak se zatím nemusím rozhodovat. Dokud jsem zdravý a mám motivaci, chci pokračovat.
Láká vás představa, že byste překonal Železného v počtu olympijských vítězství? Zatím máte dvě, on o jedno více…
Spíš mě láká vybojovat víc medailí z velkých akcí, než má on. (Železný jich získal 11, Thorkildsen zatím 7 – pozn. red.)
Co bájná stometrová hranice? Je reálné, že byste jí jednou atakoval?
Těžko říct, Jan hodil 98 metrů, když mu bylo třicet, takže mám ještě dva roky. Když zůstanu zdravý, můžu zlepšovat svoji techniku. Ale jestli budu mít osobní rekord 93 nebo 100 metrů, netuším.
Zkuste přiblížit svoji pozici v Norsku, jak velkou jste u vás celebritou?
Fotbal je tu, stejně jako skoro všude, číslem jedna, v zimě pak samozřejmě lyžování, atletika je tu tak číslo čtyři až pět.
Ve vašem domovském Oslu se tuto zimu koná mistrovství světa v klasickém lyžování, půjdete se podívat? Jaký jste vy sám lyžař?
Moc nelyžuju, ale baví mě skoky na lyžích, ty bych chtěl vidět. Mým dobrým kamarádem je Björn Einar Romören.
Vzhledem k tomu, že posezónní dovolenou jste trávil se svoji přítelkyní překážkářkou Christinou Vukicevicovou na Bali, léto máte asi radši…
Jen jsme odpočívali na pláži, Bali je krásné jednou jsme si vyzkoušeli i surfování. Ale to nebylo nic pro mě…
Když jste byl v Praze na Evropském poháru, vyprávěl jste, jak jste pilotoval vrtulník. Dopřál jste si od té doby nějaký podobný adrenalinový zážitek?
To ne, vrtulník byl asi to jediné, i když bych to rád zkusil znovu. Ale není na to moc čas.
Když jste začínal kariéru, na částečný úvazek jste pracoval i v bance. Jak na to vzpomínáte?
Bylo velmi těžké to skloubit s tréninkem, proto jsem se rozhodl dělat sport naplno. Myslím, že jsem udělal dobře. (úsměv) Jestli bych se k tomu vrátil? Uvidíme, co se stane, až budu starší.
| Jan Železný o Thorkildsenovi |
| „Když on šel výkonnostně nahoru, já už pomalu končil, možná škoda, že jsme se nepotkali, když jsme byli oba na vrcholu. Je výjimečným oštěpařem, bude záležet, jak mu ostatní budou šlapat na paty. Sice sbírá medaile, ale zatím trochu zůstal za mými očekáváními. Já doufám, že na něj budou tlačit čeští oštěpaři.“ |
