Článek
„Trochu jsem se toho bála, přece jen to bylo něco nového, nevěděla jsem, co to se mnou udělá,“ vyprávěla o soustředění, kde dostávala od trenérky Blažkové zabrat spolu s překážkářkou Hejnovou, další čtvrtkařkou Bergrovou a vícebojařkou Klučinovou.
„Větší tréninkovou dřinu jsem nepoznala. S trenérem Dudou jsme taky makali, ale teď ta rychlostní a speciální vytrvalost byla nejnáročnější,“ ještě teď se zhrozí při vzpomínce na kruté tréninkové dávky.
Jenže Afriku má spojenou i s mnohem příjemnějšími zážitky, třeba s cestou na lví farmu. „Už dopředu jsem hlásila, že tam jedu jen kvůli ní a nic víc tam vidět nepotřebuju,“ usmívá se. Zhruba třičtvrtěhodinová cesta z tréninkového centra stála za to, s králi zvířat ve věku, kdy jsou ještě neškodnými šelmičkami, se člověk nepomazlí každý den. „Byla jsem nadšená. Na jaře tam máme jet znovu, tohle neomrzí, navíc těch lvích farem je tam hodně,“ těší se.
Zapojuje i lokty
Další výlet do zvířecí říše ale přijde až po konci halové sezóny, kterou Rosolová rozjela excelentně. Ve světových tabulkách jí patří čtvrté místo, a to se někdejší dálkařská juniorská mistryně světa (ještě pod jménem Ščerbová) stále necítí při čtvrtce v hale jako doma. „Pro mě je lepší závodit venku, kde to můžu rozběhnout podle sebe, tady se musím trochu přizpůsobit a vyrazit rychleji,“ vysvětluje.
V hale se totiž po prvním kole sbíhá, a tak se z běhu stává kontaktní sport. „Teď v Moskvě mě chtěla jedna soupeřka na rovince podběhnout, dala mi tam loket, tak jsem jí ho dala taky. To se v hale prostě musí,“ krčí rameny s téměř provinilým úsměvem.
V ruské metropoli minulý víkend doplatila i na nezkušenost, přesto málem zdrtila celé pole silných domácích čtvrtkařek. „Seběh bývá většinou hned za zatáčkou, jenže teď byly špunty dál, tak jsme trochu zmatkovala,“ přiznávala.
Jako jediná ji zdolala obhájkyně evropského zlata Krivošapková. „Ale i ona je k poražení, stahovala jsem jí, kdyby byl cíl o pár metrů dál, tak bych ji snad porazila. Měla jsem šestou dráhu, říkali tam, že favoritky jsou ve čtvrté a páté, tak jsem byla ráda, že jsem je poopravila,“ usmívala se po halovém osobáku 52,21 s.
Na medaili dál čeká
V Paříži na halovém ME tak bude patřit do okruhu kandidátek na medaili. Z loňského světového šampionátu pod střechou jí patří bronz ze štafety. I když ho stále nemá… „Myslím, že budeme rády, když se vůbec někdy dočkáme, slyšela jsem, že vytahat ty medaile od Jamajčanek dá zabrat,“ povzdechla si nad neochotou karibských čtvrtkařek vrátit cenné kovy, které jim odebrala mezinárodní atletická federace za dopingový prohřešek jedné z nich.
Pro halové mistrovství Evropy se přitom český výběr mezi pozvané trochu paradoxně nevešel. „Trochu mě to mrzí, protože bychom běžely rychle, ale na druhou stranu si říkám, že když poběžím finále individuální čtvrtky, čekaly by mě celkem čtyři a to by byl pořádný záhul,“ přemítá Rosolová.
Proto bude se čtyřstovkami šetřit. O víkendu poběží v Gentu nemistrovskou dvoustovku, na domácím šampionátu otestuje rychlost na šedesátce a poslední čtvrtku před šampionátem si naplánovala na Stockholm.
