Hlavní obsah

Když ucítím šanci na medaili, tak ji nepustím, slibuje Šebrle

Po delší době odletěl Roman Šebrle na velkou akci v pozici jednoho z favoritů. Po nepovedené loňské sezóně se v 36 letech blýskl sedmibojařským výkonem 6117 bodů, se kterým půjde do halového mistrovství Evropy v Paříži jako lídr kontinentálních tabulek. Halové ME absolvuje pošesté a naposledy, přivezl z něj už pět medailí.

Foto: Ivana Roháčková

Vícebojař Roman Šebrle

Článek

Užíváte si zase roli favorita?

Já si užívám to, že jsem konečně zase zdravý, udělal jsem dobrý výkon, a když ho zopakuju, budu zase vysoko. Není vůbec podstatné, že mám nejlepší evropský výkon. Ale když ucítím šanci na medaili, tak ji nepustím.

Jak vysoko byste s takovým výkonem mohl být?

Může a nemusí být za něj medaile. Je to rok od roku jiné, minulé mistrovství Evropy jsem myslel, že bude stačit na zlato méně a zázračně tam vyletěl Pahapill. To se asi už nestane, ale může vyletět kdokoliv jiný, ti kluci jsou silní mladí, i když je jich i dost zraněných.

Máte zprávy, jak na tom jsou vaši konkurenti, kteří letos nezávodili?

Nemám, ani se o ně nebudu zajímat. Po očku budu až při závodě koukat na ostatní, jestli to stačí, a když nebude, tak přidám. (úsměv)

Berete tento šampionát jako svoji poslední šanci na velkou medaili?

Je to Evropa, ta šance je o něco větší, ale když zůstanu zdravý, tak doufám, že to zacinká ještě někde jinde…

Ale bude to vaše poslední halové mistrovství Evropy, kde se vám vždy dařilo.

Tak to abych se důstojně rozloučil. (úsměv) Těch placek bylo dost a když teď nebude, svět se nezboří. Ale pokud na ni budu mít, mrzelo by mě, kdybych ji nezískal.

Před mítinkem v Tallinnu vás trápilo zdraví, teď už jste v pořádku?

Zdravotně jsem na tom dobře. Asi jsem před tím Tallinnem dostal protilátky, protože pak dostala chřipku dcera i manželka a já nic. Takže snad platí, že všechno zlé je pro něco dobré.

Jak se vám povedlo, že vás po delší době netrápí svalové potíže?

Změnil jsem přípravu v té poslední fázi. V lednu jsem nebyl doma a jel do tepla jižní Afriky, což asi sedělo i mým svalům.

Nominoval jste až na druhý pokus, bude vám ten týden přípravy chybět?

Mám pocit, že se mi to podařilo dohnat, ale jestli je ten pocit správný, ukáže až víkend.

Jak vypadaly poslední tréninky před odletem?

Bylo to ještě unavené, syrové. Ale věřím, že i tělo zareaguje tak, že to bude den ode dne lepší.

Máte z nějaké disciplíny obavy?

Obavy ne, ale rozhodující bude tyčka, tam mám tu výkonnost nahoru dolů. Na soustředění do Afriky mi dorazily tyče pozdě, tak jsem se pak snažil odskákat co nejvíc závodů

Znáte halu Bercy?

Nikdy předtím jsem tu nebyl. Ale v roce 1997 tady Robert Změlík vyhrál halové mistrovství světa, jsme podobné typy, tak snad mi bude taky sedět.

Jste i členem komise sportovců Evropské atletické asociace, čekají vás tady i nějaké funkcionářské povinnosti?

Čekaly mě, ale tím, že jsem se sem kvalifikoval, odpadly.

Reklama