Článek
Jak jste prožívala závod svého partnera. Vydržela jste na něj nekoukat, jak jste plánovala?
Nekoukala jsem, vydržela jsem to. Pak ale přiběhl Libor Žilka: „Jo, jo, máme mistra Evropy.“ Koukla jsem tedy na pozdní záznam. Ale neprožívala jsem to. Strašně mě mrzí, že jsem s ním neprožívala tu radost, ale já se strašně soustředila na dnešek, abych šla brzo spát a zvládla kvaldu. Snad to oslavíme později.
V kolik Petr dorazil na pokoj?
Ani nevím. Ale ještě v půl páté byl vzhůru. Měl zapnutý počítač celou noc, tak byl rozsvícený pokoj. Já spala se špunty a s klapkami na očích. Ale Peťan byl úplně úžasný, potichu jak myška. Jen jak jsem věděla, že je pořád vzhůru, mě trochu znervózňovalo.
Pořádné nervy přinesla i vaše kvalifikace…
Vstávejte v půl páté ráno a pak předvádějte výkony na hranici osobáku... Ne, jsem spokojená, trochu jsem se vytrápila hlavně tu první hodinu v sektoru. Udělala jsem chybu, že jsem se trochu uspokojila na padesáti, myslela jsem si, že to bude stačit na finále. Nestačilo, jde nás devět s 455, bude to hodně kvalitní finále.
Proč jste měla budíček tak brzy?
V půl osmé jsme musely být ve svolavatelně, k tomu cesta sem z hotelu….
Vyděsila jste se na základní výšce 435, že by to nemuselo vyjít?
Ani mě to nenapadlo. Strašně dlouho se mi nestalo, že bych měla problém se základní výškou, ale dneska jsem na sektoru spala. Doufám, že se dám dohromady a zítra už to bude lepší.
Opravdu jste si výpadek nepřipouštěla?
Trochu mě naštvala Řekyně, ta mě asi probrala, pořád mi lezla přes rozběh. Měla jsem třeba posledních 15 vteřin a stejně mi tam vlezla. Trochu mi asi pomohla, abych se zmátožila.
Co vám běželo hlavou před těmi třetími pokusy?
Já kupodivu skáču většinou všechno na třetí pokus, když o něco jde. Ani ve snu mě nenapadlo, že bych nezaložila. A na těch 455 to byly velké nervy, ale když už to skočila Kristina Gadschiewová, tak jsem si říkala, že přece nebudu první nepostupující.
Měla jste přehled, jak si vedou ostatní? K postupu jste nakonec potřebovala skočit limit 455 centimetrů…
Měla, to bylo právě to nejhorší. Říkala jsem si, že když to neskočí Kristina, postupujeme obě, ale ona to skočila, tak jsem si řekla kurňa... Trochu jsem zapsychovala. Ale já si věřila, že to skočím.
Nechtěly jste se s ostatními tyčkařkami domluvit, aby vás postoupilo devět už po 450?
Byla tam takové náznaky, že bychom šly v devíti. Ale 450 vynechaly Spiegelburgová, Ryzihová a Rogowská, tak se muselo pokračovat. A když to všechny začaly skákat, tak nás nestopli, protože počítali, že to aspoň jedna nedá.
