Článek
Po doběhu jste tedy netušil, kolikátý jste?
Vůbec. Periferně jsem Talbota v osmé dráze viděl, ale nebyl jsem si jistý.
Jak těžce vydřená medaile to je?
Bylo to hodně těžké, pět nás myslelo na tři medaile, to ještě další dva frajeři nepřijeli.
Už jste někdy skončil za cílem v kotoulu?
To se mi stalo poprvé v kariéře. Vždycky jsem si říkal, že se mi to nemůže stát, ale všechno je jednou poprvé. Hodil jsem tam ramena a přepadl jsem…
Po skvělých představeních v rozběhu a semifinále jste byl pasován na jednoho z favoritů, nestresovala vás ta role?
Neměl jsem s tím problém, já jsem psycho, v tom mám výhodu, nepřemýšlím o tom. Soustředím se na sebe a jedu si svoji písničku. Už odmala mě trenér učil, že mám běhat uvolněně, tak běhám doteď. Když jde člověk do křeče, je to špatný běh.
Sprinter Pavel Maslák míří za bronzovou medailí.foto: Jan Kucharčík
Nepomýšlel jste i na český rekord 20,60?
Před finále trochu jo, ale protivítr tomu nepomohl.
Už v rozběhu by z toho byl skvělý čas, kdybyste nevypustil závěr...
Kdyby makal až do konce, mohlo to být kolem 20,50, měl jsem dobrý vítr. Ale udělal jsem to takhle, chtěl jsem pošetřit síly na tu medaili.
Nemrzí vás to zpětně? Mohl jste mít vedle rekordu i limit pro mistrovství světa v Tegu...
Určitě ne, medaile je pro mě cennější než navštívit Tegu, proběhnout se v rozběhu a skončit.
Přihlášený jste tu byl i na stovku, kdy jste se rozhodl, že poběžíte jen delší trať?
S trenérem jsme se o tom takhle bavili už na začátku sezóny.
Kolik kamarádů vám přijelo fandit?
Deset určitě, mám tady v okolí Ostravy dost přátel.
Bílé rukávky na vašich pažích jsou jen ozdobou?
Spíše ano. Ale většinou, když je zima, tak mě zahřejí a ve vedru to příjemně ochlazuje. A při tom kotrmelci mě ochránily. (úsměv)
Jen s oslavou musíte počkat, zítra vás čeká ještě štafeta…
Oslavu máme naplánovanou na neděli, vyrazíme na Stodolní.
