Rubriky:

Atletika

Pistorius bojuje s časem i předsudky

6. srpna 2011 12:58

Ví, že v Tegu nezíská medaili. Tuší, že i finále pro něj bude příliš vzdálené. Přesto jihoafrický čtvrtkař Oscar Pistorius bude jednou z hvězd mistrovství světa. Čtyřiadvacetiletý běžec se dokázal úspěšně porvat s nepřízní osudu a zvládl i četné právnické bitvy, aby mohl soupeřit i se zdravými atlety.

 

Jan Handrejch, Právo

Už měl namále. Zbýval poslední závod, ve kterém se mohl kvalifikovat na světový šampionát. Potřebný čas 45,25s stále ne a ne pokořit, ani se mu nepřibližoval. Před mítinkem v italském Lignanu 19. července mu manažer Peet van Zyl říkal: „Vzpomeň si, kolik jsi toho musel absolvovat, abys o šanci běžet na mistrovství světa vůbec mohl bojovat. Přece to teď nezahodíš.“

Radostí nespal

Nezahodil. Pistorius ve svém životním běhu předvedl čas 45,07 s a zařadil se na patnácté místo letošních světových tabulek (pro srovnání – žádný Čech letos neběžel pod 47 vteřin). Ale především pokořil limit pro mistrovství světa i olympiádu!

Pro Londýn bude muset podle jihoafrických funkcionářů tento čas ještě potvrdit, ale cestu do Tegu už by mu nemělo nic překazit. „Samou radostí jsem ani nemohl usnout,“ vykládal nadšený Jihoafričan. Zavolal bratrovi a sestře a do noci pročítal stovky gratulací. Jeho příběh plný peripetií má happyend.

Protézy Oskara Pistoriuse na startu závodu v OstravěProtézy Oscara Pistoriuse. foto: Právo/Jan Handrejch

Na svět přišel v listopadu 1986 se vzácnou poruchou. Na obou nohou mu chyběly lýtkové kosti. Po dohodě s lékaři učinili rodiče v Oscarových jedenácti měsících nelehké rozhodnutí, nechali mu nohy pod kolenem amputovat.

Další rána osudu přišla v jeho patnácti letech, kdy zemřela jeho milovaná matka Shella. Pistorius v tu dobu už přes svůj handicap zkoušel všechny možné sporty – hrál ragby, tenis, vodní pólo, dokonce i zápasil. Když si ale v osmnácti letech poranil koleno, lékaři mu doporučili v rámci rekonvalescence běhání. A to byl zlomový bod Jihoafričanovy kariéry.

Na lodi málem zemřel

Než se ale kvalifikoval na mistrovství světa, musel zvládnout ještě jednu těžkou životní etapu. Před dvěma lety se s kamarády plavil po řece Vaal, když loď narazila do překážky a potopila se. „Myslel jsem, že to nepřežiju,“ vzpomínal později.

Co se dělo po nehodě, ví Pistorius už jen z vyprávění. Z bezvědomí se totiž probral po čtyřech dnech v nemocnici v Johannesburgu, kam byl letecky přepraven. Lékaři měli s jeho obličejem spoustu práce – jen sešití nosu si vyžádalo 72 stehů, celkem jich na vyspravení Pistoria bylo třeba 170.

Už není bláznem

„Jako každý kluk miluju rychlost, ale po téhle nehodě jsem si řekl, že už nesmím být takový blázen jako zamlada. Uvědomil jsem si, že život mám jen jeden,“ vysvětloval.

Zotavení po nehodě zvládl velmi brzy, určitě mu zabralo méně času než spory s Mezinárodní atletickou federací IAAF o jeho způsobilosti k závodění se zdravými atlety.

Když se začínal pomalu zlepšovat, vydala federace v roce 2007 ustanovení o „technických pomůckách, které zahrnují pružiny, kolečka či jiné elementy, které přinášejí atletům výhodu oproti ostatním.“ Ač tvrdila, že nejde o pravidlo proti Pistoriovi, málokdo tomu věřil…

Gepardní protézy pod názvem Cheetah Flex-Foot ve tvaru písmen „J“ vyrobené islandskou firmou Ossur vzbuzovaly čím dál větší pozornost, a tak se IAAF rozhodla podrobit je studii. Pistorius závodil pod dohledem kamer, podstupoval desítky testů. A výsledky studie, kterou provedla IAAF na univerzitě v Kolíně nad Rýnem pod vedením doktora Gerta-Petera Brüggemanna, nevyzněly v Jihoafričanův prospěch.

Blade Runner se nevzdal

Shrnuto do jedné věty: „Pistorius je schopen se svými protézami běžet stejnou rychlostí jako zdraví atleti, ale vydá o 25 procent méně energie.“ Brüggemann měl tedy jasno. „Ta výhoda oproti zdravým je zřejmá, nejde o pár procent. Sám jsem byl překvapen, že to bylo tak jasné,“ přiznal vědec.

Závody se zdravými atlety tak měl Pistorius od ledna 2008 zapovězené. Ale běžec, jenž je přezdíván podle sci-fi filmu Ridleyho Scotta Blade Runner, se nevzdal. „Ty výsledky jsou ukvapené a subjektivní,“ tvrdil.

Obešel několik vědců, dal dohromady sedmičlenný tým a vrhl se do dalšího právního souboje. „Ano, byly chvíle, kdy mi ty debaty přišly jako ztráta času. Ale nikdy jsem na to nechtěl rezignovat,“ vykládal. „Když jsou ty protézy takovou výhodou pro mě, proč stejně tak nezvýhodňují stovky dalších postižených atletů, kteří je používají,“ řečnicky se tázal.

Podpory se mu dostávalo i u řady atletů. „Zaslouží si závodit s námi. Té dřiny musel podstoupit mnohem víc než my,“ říkal třeba italský sprinter a dálkař Andrew Howe. Mimochodem právě v Itálii má Pistorius spoustu příznivců, pochází odtamtud jeho babička, přes léto zde má svoji základnu a sám je velkým fanouškem Lazia Řím.

Zelenou dostal v Lausanne

Vítěznou bitvu ale svedl ve švýcarském Lausanne. Tam v květnu 2008 Mezinárodní sportovní arbitráž CAS změnila rozhodnutí IAAF a konstatovala, že protézy žádnou výhodu nedávají.

Pistorius tak mohl bojovat o olympiádu v Pekingu, byť IAAF ještě vydala doporučení, aby v případě nominace do štafety běžel první úsek a nedostal se kvůli bezpečnosti do kontaktu s ostatními běžci. „To je poslední zoufalý pokus federace, jak mě zastavit,“ ušklíbl se Pistorius. Jeho snaha o nominaci na OH byla marná, podmanil si alespoň paralympiádu.

Spory s IAAF už jsou teď minulostí. „Berou mě jako každého jiného běžce,“ kvituje Pistorius. Jenže hlasy vědců zpochybňující jeho soupeření se zdravými atlety neutichají.

Naposledy zpochybnil výsledky arbitráže paradoxně Pistoriův krajan Ross Tucker. „Je zjevné, že mu protézy dávají výhodu. Arbitráž vůbec nebrala v potaz vědecké studie. Je to jako by podezřelému z vraždy nesejmuly otisky prstů nebo nevzali DNA,“ srovnával.

Sporných bodů je dost

Body, na které kritici rozhodnutí CAS poukazují, jsou zřejmé. Protézy pokrývají při došlapu větší plochu, díky čemuž na odraz vydá méně energie. Zároveň díky své pružnosti vracejí při došlapu více energie než zdravé nohy.

Při běhu se nezakyselí lýtkové svaly, díky čemuž má Pistorius úplně jiné rozložení tempa s pomalými starty a rychlým závěrem. A za čtvrté je karbon výrazně lehčí než lidské svaly, a tak s nimi běžec může kmitat mnohem rychleji.

Protézy vs. nohy

„To přece není nic osobního, nestavím to Oscar proti zdravým. Já zkoumám, jestli karbonové protézy dokáží podat lepší výkon než lidské nohy. A odpověď je jasná: Ano. Tvrdí to všichni vědci, s nimiž jsem mluvil, krom těch, kteří Oscara obhajovali u arbitráže,“ říká Tucker.

Dá se očekávat, že každé výraznější Pistoriovo zlepšení rozpoutá další kolo debat o tom, zda je spravedlivé, aby soupeřil se zdravými. „Oscarovi fandím, ale nevím, jak bych se cítil, kdyby mě porazil na velké akci. Těžko zjistíme, jestli je to famózní běžec nebo zvýhodněný velmi dobrý běžec,“ krčí rameny bývalý britský čtvrtkař Roger Black.

Bez pochyby však Pistorius podobně jako třeba český cyklista Jiří Ježek slouží jako vzor pro všechny postižené, jak se vyrovnat se svým hendikepem. „Někdo má červené vlasy, jiný modré oči, další široká ramena. Já přišel o nohy, tak nevím, proč by se na mě kvůli tomu měli dívat lidé jinak,“ tvrdí Pistorius.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika