Hlavní obsah

Dva decimetry od medaile. Kdo ví, kdy zase taková šance přijde, smutnil Veselý

Michal Osoba (Tegu)Právo

Příjmení korespondovalo s jeho náladou jen částečně. Oštěpař Vítězslav Veselý dosáhl v Tegu na svůj životní úspěch, když vybojoval čtvrté místo na mistrovství světa výkonem 84,11 m. Na druhé straně hodit o 20 centimetrů víc, mohl se dostat i před bronzového Kubánce Martíneze. Však také svěřenec kouče Jana Železného neskrýval mírné rozpaky.

Foto: Kai Pfaffenbach, Reuters

Oštěpař Vítězslav Veselý během finále na MS v Tegu.

Článek

Jak jste spokojený s tím nevděčným čtvrtým místem?

Teď jsem možná spíš malinko smutný, protože chyběl kousek a člověk nikdy neví, kdy zase bude mít takovou šanci. Mrzí mě, že jsem to nevyužil, ale ti tři byli lepší, tak si to zasloužili.

Mrzí nevyužitá šance o to víc, že Martínez hodil o 19 centimetrů dál, a vám tedy k medaili stačilo přidat dva decimetry?

Štve mě to. Několik závodů jsem o pár centimetrů vyhrál, třeba se mi to teď vrátilo. Celou sezónu jsem na čtvrtých místech, teď jsem to smutně potvrdil.

Medaili jste mohl dostat od trenéra, oštěpařům je předával Jan Železný.

Škoda… Také jsem mu říkal: „Třeba se sejdeme na předávání.“

Na druhou stranu dál jste hodil jen jednou v životě, letos to byl váš nejlepší výkon…

Já věděl, že tady můžu hodit ještě víc, byl jsem suprově připravený, forma byla velká, až životní. Jen jsem to prostě úplně nevyužil.

Chvíli jste na té bronzové příčce byl. Věřil jste, že ji můžete udržet?

Ještě zbývaly tři pokusy, věděl jsem, že se toho může hodně stát. Navíc v té trojce nebyl Andreas Thorkildsen, tak jsem byl trochu skeptický. Kdybych byl v tu chvíli druhý, věřil bych si víc, protože každý už riskoval a chtěl všechno, nebo nic.

S Thorkildsenem jste si po závodě povídal. Co jste řešili?

Ptal jsem se ho, co bylo špatně, on říkal, že neměl energii. Určitě čekal víc. Pak se mě ptal, jak jsem skončil já, a politoval mě.

Díval jste se na včerejší finále žen s Barborou Špotákovou?

No, díval… Spíš jsem sledoval online na internetu, protože televize toho moc nedávala, až ty poslední pokusy a to už jsem ten výsledek asi čtvrt hodiny znal. Byl to fantastický závod, mrzelo mě, že nemůžu být na tribuně. Musím říct, že to ve mně vřelo.

Však také Barbora Špotáková říkala, že jste při té soutěži musel v duchu hodit aspoň třicetkrát…

Já mám vždycky před finále, než dojedu na rozcvičovací stadión, stavy, kdy třeba ležím v posteli, mám tep 120 a myšlenky pracují. To není vůbec nic příjemného… Závod Báry jsem prožíval, snažil jsem se mít odstup, ale mívám s tím problém. I dneska dopoledne jsem si říkal, ať už je ten závod za mnou a je po sezóně.

Spal jste před závodem dobře? Občas s tím máte problémy…

Vzal jsem si půlku prášku na spaní, takže jsem usnul rychle. Tentokrát se tep 120 na posteli neopakoval, docela jsem spal. Čekal jsem, že to bude horší.

Připijete si teď s výškařem Jaroslavem Bábou? I on tu skončil smolně čtvrtý…

Přivezl jsem z domova meruňku, která se letos obzvlášť vydařila. Než jsem odjel na závod, tak jsem ji dal chladit do mrazáku, takže pozvu všechny.

Reklama

Související témata: