Rubriky:

Atletika

Úspěch v Londýně, potom svatba. Svoboda po operaci věří v povedený rok

27. ledna 2012 08:33

Rozpoložení českého rekordmana na 110 m překážek Petra Svobody připomínalo za poslední půlrok horskou dráhu. Nejprve mrzutost z problémů s achilovkou, pak euforie z jejich odeznění po kortikoidové injekci. Následovala bezmoc po návratu bolesti, již nyní střídá dobrá nálada po operaci, kterou v úterý podstoupil.

 

Petr Horník, Právo

Ulevilo se vám po zákroku?

Teď mě to zrovna bolí jako čert, ale mám dobrý pocit. Pan doktor Horel byl od začátku pro operaci, já zatím vyzkoušel všechny možné metody léčby. Při zákroku se ukázalo, že tam byla burza, která mi achilovku odtahovala od paty. Operace byla nezbytná, jinak by se to nevyléčilo, jen bych se trápil.

Nelitujete teď, že jste pod skalpel nešel už na podzim?

Mělo se to udělat dřív, ale většinou se nikomu do operace nechce, je to až poslední možností, a kdo to mohl vědět… Teď jsem rád, že je to za mnou, rezonance nic neukázala, tak jsem se bál, aby se tam při operaci vůbec něco našlo.

Doktor Horel operoval třeba i Tomáše Dvořáka, konzultoval jste s ním zákrok?

Také jsem se ho ptal. Měl jsem jet na konzultaci i do Německa za známým doktorem Müllerem-Wohlfahrtem, ale s klidným svědomím můžu říct, že doktor Horel je ta největší kapacita. Skvěle se o mě starali, s notebookem se mnou všechno probíral nad rentgenem…

Který moment byl pro váš nejhorší? Když se bolest v achilovce vrátila, nebo když se rozhodlo, že musíte na operaci a vynecháte halovou sezónu?

Nejhorší byl den, kdy mě to zase začalo bolet. Běhal jsem tréninkové časy lepší než před zraněním, cítil obrovskou formu. Najednou se mi zhroutil svět a měl jsem ty hloupý myšlenky, jestli je vůbec možný, abych měl takovou smůlu… Pak jsem jezdil po doktorech, ale nezlepšovalo se to ani o píď. Když se domluvila operace, měl jsem z ní noční můry, ale pak se mi srovnalo v hlavě, že když dobře dopadne, už s tím nebudu mít nikdy problémy, což mi říkal Dvořka, že byl i jeho případ.

Kdy se na operovanou nohu budete moct postavit?

Deset dnů budu mít sádru, pak budu dostávat jednou týdně injekce s odstředěnou krví, aby se urychlilo hojení, a prvního března bych mohl vyrazit na soustředění na Kanáry.

Nebojíte se tam jet? Před rokem jste si na Kanárských ostrovech poranil chodidlo, v prosinci se vám tam vrátily bolesti achilovky…

Nebojím. Já i teď běhal ve stejných tretrách, co jsem si natrhl klenbu, nemám s tím problém, Kanáry za to nemůžou. Hlavně nemám peníze, abych měnil destinace, La Santa je nejdostupnější, tak tam můžu vyrazit klidně na celý měsíc a s přípravou začnu o tři týdny dříve, než kdybych absolvoval halu.

Teď už jen přečkat ten měsíc bez běhání, jak ho vyplníte?

Hlavně musím co nejméně koukat na atletiku, teď jsem si prohlížel tabulky a zase mi vylítl tep nahoru. Spíš se musím učit do školy.

Co vás na cestě k dodělávané maturitě nejvíc trápí?

Angličtina a účetnictví. Mám ale štěstí na lidi, jak se o mě ve škole starají. Je to dané i tím, že to je soukromá škola, učitelé mi vycházejí vstříc. Mám tam ty nejlepší podmínky, když tu maturitu neudělám, bude to jen má chyba.

Znáte vůbec své spolužáky na anglo-německé obchodní akademii? Můžou být i o deset let mladší než vy…

Jsem s třídou seznámen, i když ten věkový rozdíl tam je. Jsou milí, je tam hodně fotbalistů ze Sparty. Ale přišlo mi, že se dost změnila benevolence učitelů, vždycky jsem byl raubíř, ale tady bych byl asi spíš za slušňáčka. (úsměv)

Co plánovaná svatba s tyčkařkou Jiřinou Ptáčníkovou? Tu necháte až po sezóně?

Určitě až po olympiádě. Velice rád bych tenhle rok završil něčím krásným, když takhle nešťastně začal, ideálně úspěchem v Londýně a pak svatbou. To by byla paráda.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika