Rubriky:

Atletika

Formanová půjde do boje o start na olympiádě

25. listopadu 2003 20:39 - PRAHA

Když se loni po patáliích s kotníkem vrátila na atletickou dráhu a dala zase o sobě vědět soupeřkám čtvrtým místem na mistrovství Evropy v Mnichově, malovala si, že má vyhráno. Jenže pak zase nedala Ludmile Formanové pokoj vyhřezlá ploténka. Bolesti jí zatrhly trénink na mistrovství světa v Paříži. A rázem měla opět jiné než sportovní starosti.

 

archiv

Lékaři sice majitelce dvou zlatých medailí z halového MS v Maebaši a letního v Seville doporučovali operaci, ale záruku, že znovu snese tréninkovou dřinu, ji nedali.

Váhala. Má jít po chirurgickém zákroku v kotníku a na holenní kosti potřetí pod kudlu? "Byla jsem smířená, že když to nedopadne dobře, s atletikou skončím," vzpomíná na chvíle rozhodování před tím, než se 9. července ocitla na sále. "Kdybych to odkládala, v budoucnu bych se podle doktorů stejně operaci nevyhnula. A říkala jsem si: S atletikou jsem prožila spoustu krásných let, něčeho jsem také dosáhla. Kdybych nemohla pokračovat, můžu být už teď šťastná a spokojená..."

Měsíc si nesedla

Když přišla z nemocnice, měsíc si ani nesedla. Žila ve stoje. "Učila jsem se také lehat i vstávat přes břicho," vzpomíná na chvíle, jež jí ztrpčovaly život. Říká se však, že všechno špatné může být k něčemu i dobré. Měla konečně čas na to, aby se přestěhovala s přítelem Petrem z malého bytu do nového domku. Zařídila si v něm také posilovnu. Zatím v novém obydlí prý její medaile a další trofeje ještě nenašly svůj koutek. "Mám je po zásuvkách. V posilovně jsou ale s mnou talismany," slibuje však, že časem všechny její sportovní chlouby najdou své čestné místo.

Nezaklepala to na dřevo, ale čtyři a půl měsíce po operaci se cítí fit. A hlavně trénuje, i když zatím pouze dopoledne. Po obědě raději nechává tělo odpočinout a ordinuje mu regeneraci. "Ze začátku jsem se bála, aby se znovu neozvala nějaká bolest. Naštěstí se tak nestalo. Teď už si nic takového nepřipouštím. Den ze dne jsem na tom lépe," má zase veselou náladu, o čemž svědčí i její usměvavá tvář.

Olympijské finále by stačilo

Prvního prosince má půlkařka, jež nenechá dopustit na herce Vladimíra Menšíka, namířeno do Krkonoš. Na běžky. Jenže letos jsou hory bez sněhu, a tak se nejspíš bude dál připravovat na lesních cestách v čáslavských Vodrantech. Až po novém roce se vydá za teplem do jihoafrického Potchefstroomu, který se v zimních měsících stal oblíbeným útočištěm českých atletů.

"O olympiádě sní každý sportovec a já nejsem výjimkou. Udělám všechno proto, abych se do Atén dostala," je odhodlaná se poprat o reprezentační dres, což v praxi znamená zaběhnout na 800 m čas pod dvě minuty. "Tam bych byla spokojená, kdybych se dostala do finále," zůstává po promaroděné letošní sezóně při zemi. Svěřenkyně trenérky Jarmily Kratochvílové říká, že po vypadnutí v semifinále v Atlantě a už v rozběhu v Sydney by ji účinkování mezi finálovou elitou potěšilo.

Miloš Jerie, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika