Rubriky:

Atletika

Dvořák ožívá mezi mladými borci

20. května 2004 19:52 - PRAHA

Změna je život a Tomáši Dvořákovi jde k duhu. Rok trénuje ve skupině trenéra Ludvíka Svobody a jen si libuje. "Panuje tam bezvadná atmosféra," rozplývá se desetibojař, který převážnou část kariéry, korunovanou třemi tituly mistra světa, odtrénoval se svým tchánem Zdeňkem Váňou.

 

ČTK

Ve Svobodově partě v Dukle Praha se ocitl dvaatřicetiletý borec mezi mladíky, kteří přišli na svět o pět, nebo dokonce o deset let později než on. "Člověk se vrátí do jejich myšlení. S klukama si zablbnu, ožiju," vypráví o novém náboji v tréninku a je rád, že ho zase baví.

Ponorková nemoc prý nehrozila ani na dlouhém pětitýdenním soustředění v tradičním útočišti českých atletů - Potchefstroomu. Tam ho z kavalce mládež vytáhla na plážový volejbal a pak si liboval, že nebyl před odpolední přípravnou rundou malátný.

Znovu našel pohodu

Zlínský rodák teď hýří výtečnou náladou, kterou čerpá ve společnosti atletických dravých talentů pražské Dukly. "Víc než pohodu nepotřebuju," mluví barvitě o další etapě své atletické dráhy. "Zvolil jsem správně," podotkne ještě na adresu kouče, bývalé špičkového českého sprintera. S ním uzavřel také nepsanou dohodu, že může tréninkovým partnerům radit a křičet na ně.

S přípravou na olympiádu si Dvořák, jehož desetibojařský osobní rekord 8994 bodů z 1999 znamenal tehdy zároveň světový, pospíšil. Začal ji už loni v říjnu a považuje je ji za nejvydařenější za minulých sedm let. "Naposledy jsem absolvoval tak kvalitní a kompaktní trénink před sedmi lety," připomněl rok, kdy se v dějišti letošních OH stal poprvé světovým šampiónem.

Snažil se také, jako to jen šlo, mizet do ciziny. A tak se po příletu z Jižní Afriky doma zdržel pouhý týden a už znovu balil kufry na Kanárské ostrovy. Je už totiž notoricky známo, že domácí klima mu nesvědčí. Nedělá mu dobře chladné počasí a život mu ztrpčuje také alergie na pyly.

"Po poradě s lékařkou jsem pobýval co nejdéle mimo domov. Abych neonemocněl." Ve snaze vyvarovat se alerkologických potíží na začátku roku také absolvoval injekční kůru. Pomohla mu. "Ale třeba na žito, kterého máme za Hostivicemi lán, reaguji," mávl rukou.

Do Götzisu s předstihem

Trojnásobný otec se děsil, když mu jeho manažer Libor Varhaník zvěstoval, že se o víkendu zkazí počasí a bude zimomřivo. Když se předpověď metereologů vyplní, bude se muset s touto nepříjemností vyrovnat při sobotním prvním kole extraligy v Kladně, kam se chystá na 110 metrů překážek.

Hned o den později však vypadne z Prahy a bude týden pobývat v rakouském Götzisu, kde ho čeká první a zároveň poslední desetiboj před olympijskými hrami. K výkonu, na který si troufá, však nechtěl říci ani slůvko.

"Tam mi půjde o to, abych se nominoval do Atén. Jestli se to podaří, další závod už před Aténami ale neplánuji. Nebude třeba už nic dokazovat," chce se po götziském startu, na němž se každoročně schází výkvět světového víceboje, už soustředit pouze na olympijský vrchol.

Zmeškaného MS v hale nelituje

Ten, pokud všechno vyjde, jak si přeje, zažije už potřetí. Při premiéře v roce v 1996 v Atlantě mu hned kápla bronzová medaile a před čtyřmi lety v Sydney, kde se necítil fit, musel vzít zavděk šestým stupínkem.

"Vždycky jsem se na závody těšil, ale teď jsem moc natěšený," ujišťuje a skutečnost, že se nekvalifikoval na březnové halové mistrovství světa v Budapešti nebere jako negativum. "Nakonec mi to vyhovovalo. Mohl jsem se klidu chystat na léto. V Aténách musím ukázat, co ve mně je..."

Miloš Jerie, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika