Hlavní obsah

Bába: Život se mi po olympiádě nijak nezměnil

PRAHA

Po olympijských hrách, na nichž získal bronzovou medaili, byl výškař Jaroslav Bába v centru dění. "Pořád byly nějaké akce, snad to teď skončí a já se budu moci soustředit na trénink," poznamenal Bába s tím, že některé akce musel odmítnout. Čekají ho totiž ještě závod, z nichž nejdůležitější bude finále Grand Prix v Monaku za dva týdny.

Článek

Jaký byl váš týden po aténském úspěchu?

Hodně náročný, hlavně ty první dny po příletu z Atén. Pořád byly nějaké akce, snad už mi to teď skončí, nebo toho aspoň nebude tolik a já se budu moct soustředit na trénink a na závody, které mě ještě čekají. Vždyť od návratu z olympiády jsem měl jen dva tréninky, to není moc... Bez toho to totiž nejde. Ale jinak se mi život po olympiádě nijak nezměnil.

Navštěvoval jste všechny akce, na které jste byl zván?

Musel jsem i některé odmítat, to ani nešlo všechno zvládnout.

Jaké závody vás ještě do konce sezóny čekají?

Ten nejdůležitější bude finále Grand prix v Monaku za dva týdny. Abych tam něco skočil, budu muset teď zase trochu vlítnout na trénink. Začátkem října pak ještě na úplný konec sezóny pojedu na Tahiti.

Tam vás čeká mítink, nebo už je to dovolená?

Bude to regulérní mítink, ale s Denisou tam ještě týden po závodech zůstaneme na rekreaci.

Když se vrátila vaše přítelkyně Denisa Ščerbová po vítězství z mistrovství světa juniorů v italském Grossetu, překvapila ji gratulace od jejího dětského lékaře, dostal jste nějaké nečekané blahopřání i vy?

Jo, dostal. Pogratuloval mi český rekordman Ján Zvara, který si na mě nějak pracně sehnal číslo. Říkal, že se mu to skákání líbilo, moc mě to potěšilo.

Popřál vám i k překonání svého rekordu 236 cm?

Akorát říkal, že už to asi brzo bude. Mohlo by se to podařit třeba i v Monaku, ale musím se na to dobře připravit a nesmí mě bolet koleno. Je to motivace spíš do příští sezóny, letos už to ani moc neplánuju, zvlášť potom, jak jsem teď skákal v Pardubicích...

Levé koleno vás trápilo už před odletem do Atén, jak to s ním vypadá teď?

Už se to zlepšovalo, ale při kvalifikaci na olympiádě mě to zase začalo bolet. Doktoři museli zapracovat a dát mi na to různé zábaly. Fyzioterapeut Kolář mi řekl, že v tom mám nějaký zánět. Navíc mám špatně stavěné nohy, trochu do iks, čímž trpí jedna strana toho vazu, takže se za ním ještě budu muset stavit, aby mi dal nějaké vložky a bylo to dobré. Kdybych s tím ale nic nedělal, mohl bych pak mít problémy a vracelo by se mi to.

S úspěchem někdy přichází i závist, setkal jste se po olympiádě i vy s něčím podobným?

Ani ne, akorát, když jsme byli se Svaťou Tonem na internetovém chatu, tak se nás někdo ptal, jak se nám skáče za peníze daňových poplatníků. Ale to se asi vždycky najdou nějaké takové hlasy, zvlášť, když se pod to nemusejí podepsat.

Minulý týden byl první školní, už jste stihl na své sportovní gymnázium zavítat?

Ještě ne, snad v úterý. Ředitel školy sice říkal, že pro něho už mám tou medailí maturitu splněnou, ale tu klasickou budu muset udělat.

Jak se vám daří zvládat školní povinnosti?

Poslední ročník mám rozložený do dvou let, ale za ten první jsem stihl asi tak jen čtvrtku zkoušek. Vůbec jsem to nestíhal, skoro jsem ve škole nebyl, pořád nějaké soustředění a závody, takže to vážně nešlo.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články