Hlavní obsah

Šebrle míří počtvrté na olympiádu. Mrzí mě, že nejedeme s Adamem oba, litoval

Napůl spokojený byl se svým vystoupením na mistrovství Evropy v Helsinkách Roman Šebrle. V 37 letech nejstarší desetibojař historie šampionátů už po 49. pokořil výkonem 8052 bodů osmitisícovou hranici a před krajanem Helceletem uhájil start na OH. Jen medaile visela vysoko, skončil šestý.

Foto: Matt Dunham, ČTK/AP

Destibojař Roman Šebrle na ME v Helsinkách.

Článek
Fotogalerie

Převládá spokojenost, nebo zklamání?

Nejsem zklamaný, ale pral jsem se s řadou věcí, doufám, že se na olympiádě zlepším. Ale další desetiboj přes 8000 bodů se počítá, i když to byl zvláštní závod.

Kdy jste si byl jistý, že už váš výkon z Kladna Helcelet nepokoří a pojedete do Londýna?

Až do poslední chvíle jsem si to potřeboval pohlídat. Jsem strašně rád, že se tam rozloučím jako závodník, ale hrozně mě mrzí, že nejedeme oba. Limit byl vysoko, to je určitě škoda.

Překvapilo vás, že nakonec rozhodl už závod v Kladně, ne evropský šampionát?

Nečekal jsem to, myslel jsem, že Adam i já tu budeme bojovat daleko víc. I po prvním dnu jsem věřil, že udělám přes 8200 bodů.

Kdy jste tady v Helsinkách ztratil naději na evropskou medaili?

Když jsem nehodil oštěpem. Potřeboval jsem předvést to, co na Kladně, ale hody byly tragické.

Dají se do olympiády zlepšit?

Určitě, není přece možné, abych za čtrnáct dnů házel o metr míň v kouli a o šest v oštěpu. Tam jsem ztratil 150 bodů proti Kladnu, zapracovat musím i na výšce, když jsem skákal v hale 211.

Na druhou stranu, sprinty vám musely udělat radost, tak rychlý jste poslední dva roky nebyl.

Konečně jsem na ně byl po dlouhé době dobře rozcvičený, s nimi jsem spokojený.

Těsně po vašem doběhu patnáctistovky získal evropský titul oštěpař Veselý, stihl jste ho sledovat?

Je to fantastické. Určitě nehodil tak, jak si představoval, ale zlato se cení a povzbudí ho to před olympiádou. Přitrénuje, tam bude úplně jiný člověk a minimálně to tam zacinká.

A váš cíl pro olympiádu?

Skončit co nejvýš, na olympiádě se prostě bojuje. Potřebuju se dát do kupy, trošku přitrénovat a horší než tady to tam nebude, to je tutovka.

Chtěl byste se v Londýně rozloučit třeba i jako vlajkonoš české výpravy při slavnostním zahájení?

Tím, že jsem neměl olympiádu jistou, jsem o tom neuvažoval. Možná by to ale nebylo špatné…

Reklama

Související témata: