Hlavní obsah

Olympijský bronz je na dosah. Bylo by to krásné zadostiučinění, říká Cechlová

V Jihoafrické republice se Věra Cechlová zrovna sešla na večerním posezení s ostatními českými atlety, kteří se v oblíbené destinaci Potchefstroomu chystají na novou sezónu. Mohla slavit, vždyť Mezinárodní olympijský výbor před pár okamžiky rozhodl o diskvalifikaci bronzové Bělorusky Iriny Jatčenkové z olympiády v Aténách 2004, a k české diskařce tak zřejmě poputuje olympijský bronz. Jenže Cechlová pořád zůstává opatrná.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Diskařka Věra Cechlová.

Článek

Po diskvalifikaci Jatčenkové už by přece nemělo nic bránit tomu, abyste se mohla titulovat jako olympijská medailistka.

Pořád záleží, jak k tomu přistoupí. Je to osm let, třeba rozhodnou, že nebudou měnit pořadí, nebo Jatčenková řekne, že už bronz někde ztratila, netuším… Dokud nebude mít medaili v ruce, jistá si nebudu.

Jaké by to pro vás bylo dostat medaili po dlouhých osmi letech?

Bylo by to samozřejmě příjemné, ale nechci se radovat. Odjížděla jsem zklamaná už z Atén, jela jsem tam s medailovým cílem a byla jsem čtvrtá. Ale obdržet teď medaili by bylo krásným zadostiučiněním. Celou dobu jsem věřila, že se dá jít čistou cestou, a tohle by bylo potvrzením, že to opravdu tak jde.

Dopingových případů v ženském disku je v posledních letech dost. Překvapuje vás, kolik diskařek se pro tu čistou cestu nerozhodlo?

Já se o tom nerada bavím, protože mě to moc mrzí, poškozuje to celou atletiku a poškodilo to několikrát i mě. Věděla jsem, že když ty holky nejsou chycené, nic s tím neudělám… Já jen věděla, že touhle cestou nikdy nepůjdu, kontrolám jsem se nevyhýbala a byla bych šťastná, kdyby to takhle dopadlo a mohla jsem získat medaili pro Česko. Ale vím, že to může být dlouhá tahanice, běloruský kladivář Tichon se také dva roky soudil a vyhrál, netuším, jaké tam jsou možnosti…

Budete vývoj případu pozorně sledovat?

Nebudu. Zastupuje mě manažer Libor Varhaník, počkám si na jeho vyjádření, vždycky za mnou stál. Já nic sama zjišťovat nebudu, stejně jsou to většinou nepodložené informace.

Se členkami čtvrtkařské štafety, která čekala na dodatečný bronz z halového mistrovství světa v Dauhá skoro dva roky, jste situaci probírala?

Ne. Holky jsou tu také na soustředění, ale já se o tom ani nechci bavit. Každý případ je stejně trochu jiný.

Byl by pro vás bronz velkým povzbuzením do přípravy na vaši poslední sezónu?

Já se rozhodla pro Afriku už dřív, ještě jsem si to tu prodloužila, protože mi to tady maximálně vyhovuje. Jsem v teple, zdravá, tak jsem se s trenérem dohodla, že si to protáhnu o tři týdny a vyhnu se těm stresům a špatnému počasí v Česku. Naposledy v kariéře si dopřeju, že přípravě věnuju všechno, ta případná medaile na to nemá vliv.

Reklama