Článek
Český rekord jste vyhlížela už delší dobu, ale napadlo vás, že ho překonáte o tolik?
Je pravda, že o českém rekordu jsem v poslední době hodně mluvila, možná až moc. Včera jsem si říkala, že bych o něm asi tolik mluvit neměla, abych ho zaběhla. Ale trenér mi říkal, že poslední tréninky vypadaly parádně a formu mám velkou. Hodně jsem se za poslední rok spravila na startech, udělala jsem tam nové věci, ani teda nevím přesně jaké. (úsměv) Trenér mi věřil, povídal, že můžu běžet i 7,20.
Takže rezerva tam ještě je?
Určitě, ale ten závod musí být vážně stoprocentní, aby všechno vyšlo. Šedesátka je krátká, člověk zaspí na startu a nemusí nic zaběhnout.
Zrovna tady ve finále asi nebylo snadné se zkoncentrovat, první dva starty byly ulité…
Do závodu jsem šla s úsměvem a dobrou náladu a říkala si, že tím všechny soupeřky naštvu. (usmívá se) Závod jsem si užila, věděla jsem, že na rekord mám, ten start mi nesedl úplně ideálně.
Povzbudil vás limit vašeho přítele pár minut před vaším závodem?
Právě ani moc ne. Jsem taková cíťa, tak jsem se na startu rozbrečela a křičela jsem. Byla jsem z toho vyklepaná a říkala si: „Ježišmarja, v klidu, běžíš.“ Je šikovný, jsem za něj moc ráda, protože na to měl, ale nervy jsou svině (úsměv).
Vyrazíte někam společně slavit?
Dáme si pivo, jedno nebo dvě, víc ne. Pít se bude až za čtrnáct dní.
To je mistrovství Evropy v Göteborgu, jaký výsledek s touto formou vyhlížíte?
Nechci říkat své ambice moc nahlas, protože bych mohla být zklamaná. Ale určitě si chci napravit reputaci z posledního evropského šampionátu, kde jsem to pokazila a skončila v rozběhu. Teď chci alespoň postoupit do semifinále a ukázat co nejlepší čas.
