Hlavní obsah

Natržená slezina ani zmatená časomíra překážkáře Mazáče nezastavily

Praha

V sobotu ze sebe konečně strhl nálepku smolaře. Loňské letní vrcholné atletické závody sledoval Martin Mazáč jen v televizi jako rekonvalescent, letos už jednou slavil nominaci na halové mistrovství Evropy v Göteborgu, než se mu pořadatelé za chybu časomíry museli omluvit… Po mistrovství republiky už se talentovaný překážkář mohl radovat naplno.

Foto: Stanislav Zbyněk, ČTK

Překážkář Martin Mazáč při halovém mistrovství republiky ve Stromovce.

Článek

Před rokem se chystal na mistrovství Evropy, pokukoval po olympiádě. Ale jen do prvního závodu sezóny. Na Strahově při Přeborech Prahy škobrtl o překážku a nešťastně dopadl až na stojan té další. Řadový pád, jakých překážkáři zažijí desítky, měl neblahé důsledky.

Skončil na JIPce

„Nenapadlo mě, že to bude vážné,“ přiznává. Naštěstí se během dne kvůli bolesti rozhodl odjet na vyšetření s obavami ze zlomeného žebra. „Tam mi udělali sono, kde přišli na hematom na slezině,“ popisuje Mazáč. Doktoři ho s obavami z vnitřního krvácení umístili na jednotku intenzivní péče. S natrženou slezinou mohl na celou sezónu zapomenout.

„Po dvou měsících jsem se teprve začal pozvolna připravovat na přípravu. Opravdový trénink začal později. Ještě jsem chodil na kontroly, ale doktoři říkali, že bych musel zopakovat nějaký pád, aby se to obnovilo,“ vypráví.

Pravděpodobnost byla malá, ale hrozbu návratu do nemocnice měl Mazáč ještě nějaký čas v hlavě. „Na překážkách jsem měl psychický blok, chtělo to vyběhat. Naštěstí se povedlo,“ hlásí s úlevou.

Nervy v posledním závodě

Už si myslel, že svůj návrat korunoval výrazným osobním rekordem 7,66 s ve Vídni, ale zmatené závody skončily úpravou výsledků. „Na psychiku to nebylo nic extra, když jsem se hodinu radoval a pak mi řekli, že nemám osobák ani limit. Ale věděl jsem, že jestli na limit mám, zaběhnu ho na mistrovství republiky,“ vyprávěl.

A skutečně, v sobotu ve Stromovce výkonem 7,74 s napodobil svoji sprinterskou přítelkyni Kateřinu Čechovou a nominoval se do Göteborgu. „Ale byly to hrozné nervy zaběhnout limit posledním možným závodem,“ oklepal se.

Reklama